„Novináři teď musí s odposlechy počítat“

Pokud má policie zabránit nejzávažnějším trestným činům, nemusí se ohlížet na novinářské právo chránit zdroj informací. Včera to připustil Ústavní soud.

Teoreticky to pro policii a generální inspekci znamená značné usnadnění práce.

Pokud se v novinách, televizi nebo rádiu doslechnou, že se novináři dostali k citlivým informacím z vyšetřování, už se nemusí spokojit s tím, že je žurnalista u výslechu odbude s odkazem na „ochranu zdroje“, na niž má ze zákona právo. Ústavní soud včera ve svém rozhodnutí uvedl, že policie může novináře odposlouchávat, aby zdroj informací, který novinář chrání, zjistila. Musí k tomu však mít závažný důvod.

„Odposlech je legitimním prostředkem, kterým lze za určitých okolností zasáhnout do práva na soukromí, jakož i do práva novináře na ochranu novinářských zdrojů. Vyvažování přiměřenosti takového zásahu je v prvé řadě úkolem obecných soudů, které rozhodují o nařízení odposlechu a které musí v tomto smyslu svá rozhodnutí řádně odůvodnit,“uvedl soudce zpravodaj Jan Musil.

Investigativní novinář Janek Kroupa, o jehož stížnosti Ústavní soud rozhodoval, MF DNES řekl, že takové rozhodnutí očekával.

„Pro mě to znamená, že musím počítat s tím, že mě budou odposlouchávat a že u mě může policie udělat domovní prohlídku a musím se podle toho zařídit,“uvedl.

Jedním dechem však dodal, že myslet si, že policie dosud podob- né prostředky nepoužívala, by bylo naivní.

Dva měsíce poté

Policie Kroupu „napíchla“v roce 2011 kvůli takzvané kauze pandurů. Kroupa tehdy v MF DNES publikoval článek založený na výpovědi jednoho z utajovaných svědků v případu, který údajnou korupci kolem armádní zakázky na obrněnce od firmy Steyr detektivům popsal.

Po vydání článku ho detektivové vyzvali, aby jim řekl, kdo mu citlivý protokol vynesl. Kroupa to odmítl a policie poté začala odposlouchávat jeho telefon.

Novinář však tvrdí, že policie začala s jeho odposlechem až po velmi dlouhé době. A to už k zásahu do jeho soukromí nebyl důvod.

„Opravdu si někdo myslel, že dva měsíce poté, co ty informace napíšu, budu stále se svým zdrojem v kontaktu a budu si s ním vyprávět o tom, jak jsem to krásně napsal?“ptá se Kroupa.

Předčasná stížnost

Ústavní soud v odůvodnění svého verdiktu rovněž uvedl, že Kroupova stížnost byla předčasná, protože případ, ve kterém ho policisté odposlouchávali, ještě v době jeho stížnosti nebyl skončený.

„Za této situace nemohl Ústavní soud dále posuzovat, zda byly dodrženy všechny zákonné podmínky pro nařízení odposlechu, tedy to, zda byl samotný zásah, spočívající v nařízení a provedení odposlechu, přiměřený. Nemohl posuzovat ani to, jakou váhu je třeba přiznat ochraně novinářského zdroje,“uve- dl soudce zpravodaj Jan Musil. Pro vysvětlení: když vyšetřování skončí, úřady mají povinnost o pořízených odposleších sledované osoby informovat.

Jenže jak už média v minulosti několikrát upozorňovala, často se tak vůbec nestane . A svědčí o tom i případ novináře Kroupy.

„Už delší dobu vím o tom, že ten případ je odložený. Paradoxně jsem definitivní potvrzení, že jsem byl odposloucháván, dostal až od Ústavního soudu, který to ve svém rozhodnutí zmiňuje. Do té doby jsem touto informací disponoval jen neoficiálně od svých zdrojů,“dodal Kroupa.

‘„Musím počítat s tím, že mě budou odposlouchávat a že u mě může policie udělat prohlídku.“Janek Kroupa, novinář ČRo