Kdo má problém s maturitou

Ministryně školství Kateřina Valachová mluví nad výsledky letošní státní maturity o úspěchu. U obávané matematiky sice propadala téměř čtvrtina maturantů, ale ministryně svou spokojenost staví na tom, že je asi o procento lepší než loni. „Je to signál, že se studenti dokážou na maturitní testy lépe připravit,“řekla včera Valachová, než poděkovala učitelům, kteří studenty k maturitě připravovali.

Ve výsledkové statistice maturit jsou však skryta důležitější a mnohem smutnější čísla. Třeba to, že v matematice, která se výhledově má stát povinným maturitním předmětem, neuspělo celých 74 procent – tedy skoro tři čtvrtiny – učňů. A téměř třetina maturantů propadla z matematiky na středních ekonomických školách.

Zcela opačně dopadli studenti gymnázií, především těch osmiletých. Těm letos tak jako v minulých letech nedělal matematický test potíže a opakovat ho musí jen necelá dvě procenta z nich. A nad úsměvem ministryně školství by se nemělo zapomínat, že k celkovému výsledku necelé čtvrtiny propadajících přispělo to, že se letos proti loňsku změnil poměr těch, kdo si matematiku jako maturitní předmět zvolili. Právě studentů gymnázií mezi nimi přibylo, zatím učňů bylo méně – 13 procent.

Co skryla gymnázia

Ředitel státní organizace Cermat, která maturitní testy připravuje, pak nad třemi čtvrtinami učňovských propadlíků v matematice říká, že diametrální rozdíl ve výsledcích gymnázií a učňovských škol nelze připisovat jen tomu, že se tu vzdělávají žáci s rozdílným studijním potenciálem.

Jak ředitel Cermatu Jiří Zíka vysvětluje, jsou totiž maturitní testy připraveny tak, aby část otázek prověřila učivo stanovené vzdělávacím plánem. Test sestavují z otázek, které mají prověřit úplné základy, a k nim přikládají takzvané otázky rozlišovací. Mají různou obtížnost a jejich cílem je odlišit vynikající studenty od průměrných. Podle Zíky k úspěšnému dokončení testu stačí, aby maturant správně odpověděl na polovinu otázek prověřujících základní znalosti.

Nechme teď stranou spory o to, zda způsob, jakým jsou testy postaveny, zvyšuje úroveň matematických znalostí, nebo spíš naopak. Z rozdílu mezi maturanty z gymnázií a učňovských škol je jasné, že velká část středních škol své studenty a učně k maturitě v této podobě připravit dobře nedokáže.

Jiří Zíka také připomíná, že v češtině a v cizích jazycích jsou rozdíly mezi maturanty jednotlivých typů škol přirozenější. „V didaktickém testu z angličtiny neuspělo 19 procent učňů,“říká.

K opravným maturitním zkouškám z matematiky přitom letos zamíří jen ti, co si obávaný předmět vybrali, za pět let však už má být

podle plánu ministerstva školství maturita z matematiky, stejně jako zkouška z českého jazyka, povinná.

Matematika potřebuje změnu

I když učňů nebo studentů středních škol zaměřených na zdravotnictví či sociální práci se tato povinnost týkat nebude, ministerstvo školství rychle hledá cesty, jak zaří- dit, aby maturita z matematiky byla spravedlivější. Což znamená sjednotit výuku matematiky, která se na různých typech středních škol neliší jenom v úrovni, ale například i počtem hodin, které jsou jí na jednotlivých školách věnovány.

Většinu středních škol tak čeká v příštích pár letech změna rozvrhů, matematiky v nich přibude – na

úkor jiných předmětů. „Zvlášť v maturitních ročnících budou školy muset hodiny přidávat,“předpokládá předseda Jednoty matematiků a fyziků Josef Kubát.

Velké plány má ministryně školství Kateřina Valchová také s matematikou na základních školách, které považuje za největší problém.

Reforma financování regionální- ho školství, kterou bude v nejbližších dnech projednávat vláda, počítá například s dělením tříd na matematiku podobně, jako je to při výuce cizích jazyků.

Zatímco povinná maturita z matematiky už má stanovené jasné datum, změny, které by na ni žáky a studenty lépe připravily, jsou ale zatím ve fázi plánů.