Logaritmy a maturita. Jde to dohromady?

už zítra v časopise Víkend DNES

Nejdřív neúspěšní maturanti vyrazili k soudu kvůli chybám v zadání otázek. Nyní došlo i na ty otázky, v nichž chyby nebyly. „Některé z úloh jsou do testu zařazeny v rozporu se školským zákonem,“je přesvědčen dlouholetý kritik státní maturity Oldřich Botlík. Spolu s dalšími osobnostmi připravuje seznam těchto úloh a chtějí vyzvat mladé lidi, kteří v testech propadli, aby jej využili u soudu.

Logaritmy nejsou podle zákona

Na jejich seznamu budou úlohy z matematiky i českého jazyka. Vadí jim například zařazení logaritmické rovnice do testu v matematice, v testu z českého jazyka podle nich neměly co dělat úlohy, které vyžadují, aby maturanti našli pravopisné chyby v cizím textu.

Proč právě tyto otázky? Nejsou podle nich uvedeny v rámcových vzdělávacích programech.

Takový dokument existuje pro každý obor, který se na středních školách vyučuje, popisuje mimo jiné, jaké vědomosti a dovednosti mají absolventi jednotlivých oborů během studia ovládnout.

Jenže logaritmické rovnice, které se v maturitních testech objevují opakovaně, podle Botlíka nemají na seznamu pro střední odborné školy co dělat. A stejně tak po gymnáziích ani středních odborných školách nechce, aby byli dobrými korektory. Podle něj se neměly objevit v takzvaném katalogu požadavků, na jehož základě Cermat testy připravuje.

Krátký seznam

Ministerstvo školství ani Cermat, který má přípravu maturitních testů na starosti, s tím nesouhlasí. „Obsah katalogů je průnikem RVP pro střední školy s maturitou. Všechny testy vycházejí striktně z katalogů a každý je posuzován v průběhu tvorby i následně v rámci validace 0 bodů 1 bod 2 body 3 body 55,0 % 10,6 % 12,5 % 21,9 % výsledků na shodu s rámcovým vzdělávacím programem,“říká tisková mluvčí Jarmila Balážová.

Sám Botlík připouští, že jim dalo dost práce nějaké nesrovnalosti vůbec objevit a že jejich seznam nebude příliš dlouhý. To ale podle něj vůbec nesvědčí o tom, že jsou maturitní testy v pořádku, spíše je to naopak. Jde totiž o obecně formulované dokumenty, aby si každá ze škol mohla výuku přizpůsobit svým potřebám.

Podle školského zákona může být a) Ze ztepilého jasanu zbyl pouze

vyviklaný pařez b) Na dovolené jí vždy spílá,

že sleduje plytké seriály c) Na jeho nevyzpytatelné tváři

se náhle objevil úlisný úsměv d) Z výzkumu vyplívá, že i malé děti

mají vyvinutý cit pro spravedlnost a) b) c)

nic obsahem zkoušky jen to, co se ve škole učí. Cermat sestaví testy stejné pro studenty gymnázií či dalších typů středních škol a jejich náročnost nastavuje tak, aby v nich mohli uspět studenti s minimálními požadovanými znalostmi.

Podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky dostatečně zohledňují rozdíl v rozsahu výuky. Odborné předměty tvoří zhruba polovinu rozvrhu středních odborných škol, tomu odpovídá i počet hodin češtiny a matematiky ve srovnání s gymnázii. 18,1 % 33,4 % 7,7 %

1,4 %

„Na odborných školách profilovou zkoušku z odborných předmětů neudělá zhruba šest procent maturantů, zkoušku ze všeobecných předmětů jich neudělá třetina,“upozorňuje Bohumil Janyš, dlouholetý ředitel dnes již zrušeného Výzkumného ústavu odborného školství MŠMT, který se podílel na přípravě dosud nezavedené mistrovské zkoušky. A propadlíků přibývá.

A to jsou jen ti, kdo k maturitě dorazí. „Úmrtnost“ve středním odborném školství dosahuje desítek procent. V roce 2015 bylo podle Janyše na začátku školního roku k maturitě přihlášeno asi 85 tisíc studentů, přišlo jich asi o 20 tisíc méně.

Ředitel Cermatu Zíka to jako problém nevidí, maturitu vnímá jako vstupenku na vysokou školu a ne jako zkoušku pro učně.

Jenže mladí lidé, kteří vycházejí z odborných škol, jinak než maturitou studium zakončit nemohou.

V testech se prý objevily otázky, které v nich být neměly. Doplatili na ně studenti odborných škol.

„Nemáme výuční list na takové úrovni, která by podle evropského kvalifikačního rámce odpovídala maturitě, ani jiný certifikát této úrovně,“říká Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání.

Odborníci proto navrhují oddělit zkoušku, kterou by se ověřoval stupeň kvalifikace a stupeň vzdělání. Jenže tuto možnost studenti odborných škol nemají, bez maturity z češtiny a matematiky jsou jejich možnosti ve zvolené profesi omezené, i když na vysokou školu nechtějí.

Přesunout je na učební obory bez maturity podle Janyše není řešení. „Počet učňů v celé Evropě klesá, my se pohybujeme kolem 30 procent ročníku, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě,“dodává.

Současné pojetí státní maturity tak podle něj nekomplikuje život jen studentům středních škol, kterým se před maturitou nepodařilo dohnat handicap ve všeobecném vzdělání, ale i zaměstnavatelům. Ti nemohou sehnat kvalifikované lidi.