Máme to v čele EU těžší, než jste to měli vy Češi
Kvóty jsou věcí, která Unii pořád rozděluje. Ale řešit je budeme, říká o předsednictví Slovenska v Unii státní tajemník Ivan Korčok.
Naše náklady na předsednictví by neměly překročit 70 milionů eur (asi dvě miliardy korun, pozn. red.). Velkou část peněz vynaložíme na bezpečnostní opatření. V Bruselu jsme zdvojnásobili počet pracovníků našeho stálého zastoupení při EU a na Slovensku vyškolili a připravili tisíc lidí, kteří budou zapojeni do výkonu tohoto předsednictví.
Řídit EU, jak jste řekl, tedy nebudete. Máte alespoň ambici určovat, čím se bude Unie příští půlrok zabývat?
Máme zájem určovat témata, ale v rámci strategického rámce, na kterém jsme se v Unii dohodli. Nejen slovenské, ale žádné předsednictví nepřichází s ambicí otočit ten obrovský unijní tanker jedním nebo druhým směrem. Naopak je klíčové, abychom měli velkou strategickou shodu, kterou dnes máme. A každé předsednictví pak do toho vnese svoje priority, tedy čeho chce za těch šest měsíců dosáhnout. Máte prostor nastavit věci tak, jak je vidíte vy jako předsednická země.
Řekl jste, že v EU existuje „velká strategická shoda“. Mnoho lidí v Evropě však tento dojem nemá. Na čem se celá Unie ještě dnes opravdu shodne?
Shodneme se na tom, že je třeba se velice věnovat otázkám ekonomiky, bez- pečnosti, vnější i vnitřní, shodneme se také, že buď zvládneme migrační krizi, nebo tu nastane skutečně velký problém – byť se lišíme v názorech na způsoby jeho řešení. Ale nepopírám, že vzniká dojem, že Unie je přetížená, není akční a že není schopna jednat tak rychle, jak by si to občané přáli.
Přebíráte Evropskou unii v lepším, nebo horším stavu, než byla za českého předsednictví v roce 2009?
Jsou to zásadně jiné podmínky. Pokud jde o situaci v EU a kolem ní, v níž se české předsednictví odehrálo, měli jste to mnohem jednodušší a komfortnější.
Slovensko, které podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu proti přerozdělování uprchlíků, zaujalo dost extrémní pozici. Dokáže se v této věci shodnout v rámci celé Evropské unie?
Není nic výjimečného, že se do předsednického křesla dostane země, která má v některé oblasti vyhraněný názor. Od předsednického státu se ani neočekává, že se vzdá své národní pozice. Na druhé straně budeme jako předsednická země usilovat o to, aby pohled na řešení migrační krize nebyl zúžený čistě a výlučně na konflikt kolem kvót, jako tomu bohužel bylo v předcházejícím období. To, že se pozornost upínala na věc, která nás v EU jednoznačně rozdělovala, byl problém. A řekněme si otevřeně, že ná- vrh, který nyní předložila Evropská komise, má velké předpoklady opět Unii rozdělit.
A co s tím chcete dělat?
Budeme tuto debatu doplňovat o témata, o nichž jsme přesvědčeni, že jsou jedinými recepty na zvládnutí migrační krize. Je to na jedné straně solidarita mezi členskými státy, kterou v žádném případě nezpochybňujeme. Nevyhnutelným předpokladem solidarity je však ochrana vnější hranice EU. Schengen má dvě strany mince – volný pohyb je podmíněn ochranou vnější hranice. A řekněme si to otevřeně, že vnější hranici v současnosti nejsme schopni chránit. Což přiznala i Evropská komise.
O čem tedy bude chtít Slovensko v otázce migrace Unii přesvědčit?
O tom, Unie nesmí propadnout fikci, že migrační krizi je možné zvládnout jen solidaritou mezi členskými státy, bez toho, aniž uděláme další kroky.
A jaké kroky by to měly být?
Musíme důsledně jednat se zeměmi, z nichž přicházejí migranti směřující do EU. Naši pomoc těmto zemím bychom měli podmiňovat tím, že si budou přebírat vracené migranty. Je nutné zfunkčnit evropskou pohraniční a pobřežní stráž.
To tvrdí jen Slovensko, nebo i všechny ostatní země EU?
Na tom je vidět, že mezi členskými státy Unie nepanuje nějaký jednoznačný rozpor. Ano, máme tady zásadní rozepři kolem jedné části řešení (povinných kvót, pozn. red.), ale musíme se vzájemně respektovat a nedopustit, aby náš spor zastínil další věci, v nichž se shodneme.
Nizozemsko, které Unii předsedá nyní, uložilo kvóty na mnoho týdnů k ledu. Vy je u toho ledu dalšího půlroku chcete nechat?
Ne, během slovenského předsednictví se tento návrh Evropské komise objeví na našem stole a my debatu o něm otevřeme. Jako předsednická země budeme pozorně vyhodnocovat, jaký je názor členských států, tedy Evropské rady. Kvóty přitom nejsou jediným rozporem a zásadním konfliktem, který v EU máme, je to například i otázka bankovní unie. Jako předsednická země se budeme snažit vést debatu o kvótách k nalezení kompromisu. Budeme se chovat tak, jak se od předsednické země očekává.