Stát chce hledat místo pro jaderný odpad na Vysočině
PRAHA Radikální obrat ve vyjednávání o umístění konečného úložiště vysoce radioaktivního odpadu předvedl včera ministr průmyslu Jan Mládek. Nyní chce vládě navrhnout, aby se bavila už jen se zástupci dvou vytipovaných lokalit místo dosavadních sedmi.
Ve hře by tak zůstaly pouze lokality Kraví Hora a Horka na Vysočině, které zahrnují celkem 16 obcí. Ministrovi vadí, že se některé obce z pětice zbývajících oblastí připojily k žalobě proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území. „Uložil jsem vedení Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO), aby spolupracovalo nadále s těmi lokalitami, které jsou přístupné dialogu,“prohlásil Mládek.
Takovou argumentaci nechápou v lokalitách, které ve výběru zůstaly. Především starostové obcí spadajících pod lokalitu Horka zdůrazňují, že se stejně jako ostatní stavěli proti úložišti ve svém okolí a nerozumějí tomu, proč na rozdíl od ostatních zůstali mezi kandidáty.
„Jsem z toho zdrcen, absolutně zdrcen. Budišov včetně mě od začátku bojoval proti úložišti a nechtěl ho tady. Použijeme všechny prostředky, aby se nám to vyhnulo,“reagoval na rozhodnutí ministerstva starosta městyse Budišov Petr Piňos s tím, že je navíc vázán výsledkem místního referenda. V něm odmítli úložiště nejen občané městyse, ale i dalších obcí spadajících pod Horku.
V lokalitě Kraví Hora jsou sice kvůli blízké těžbě uranu na jaderný průmysl zvyklí a vůči úložišti přístupnější, ale i tam je slyšet hlasitý nesouhlas. Navíc v Kraví Hoře panují pochybnosti o tom, zda je oblast pro úložiště vhodná z pohledu geologie.
Včerejší rozhodnutí vyvolalo radost především v odmítnutých územích, i když ani tam kvůli přetrvávající nejistotě neoslavují. „Je to dobrá zpráva, ale ne zase tak moc. Postrádáme koncepční řešení. Nelze tedy říct, že bychom se nějak radovali,“ říká starosta Pačejova spadajícího pod lokalitu Březový Potok.
Pro vyřazená území včerejší rozhodnutí znamená především přerušení geologického průzkumu. Zároveň přijdou obce o státní kompenzace, které se pohybují mezi jedním až čtyřmi miliony korun ročně. Některé z nich však peníze vnímaly jako nátlak státu a odmítly je přijmout.
Dvě Mládkem vytipovaná území nicméně nejsou v žádném případě konečným výběrem. Ministerstvo přiznává, že se možná bude muset k pěti vyřazeným lokalitám vrátit. Vedle toho plánuje SÚRAO začít s geologickým výzkumem také v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany, kde očekává větší porozumění obyvatel. Pokud se místa ukážou jako vhodná, budou zahrnuta do výběru.
K definitivnímu rozuzlení by podle koncepce nakládání s radioaktivním odpadem mělo dojít v roce 2020 a na tomto termínu se podle ředitele SÚRAO Jiřího Slováka nic nemění. Se začátkem stavby úložiště se pak počítá pro rok 2050 a s jeho zprovozněním v roce 2065.