Emiráty chtějí stavět horu, aby pršelo
Do konce léta má být hotova studie, jak by měla být umělá hora vysoká a kolik by stála. Ale možná, že bude tak drahá, že na to nebude mít ani ropná země, která staví nejvyšší tančící vodotrysk světa.
Co vám ještě zbývá, když jste si postavili nejvyšší mrakodrap světa, největší nákupní centrum, největší umělý ostrov, nejdelší umělou sjezdovku světa, můžete si koupit nejdražší zmrzlinu světa (817 dolarů), a přesto máte pořád z ropy tolik peněz, že nevíte, co s nimi? Postavíte si přece umělou horu. Ve Spojených arabských emirátech není nic problém. Tedy vlastně je: nemají tam vodu. A kvůli tomu má vyrůst ta hora.
Je to neuvěřitelná zpráva. Ne proto, že chtějí stavět horu, ale proto, že to není jen z marnivosti.
Šejchové za ni zatím zaplatili 400 tisíc dolarů. Padly za první studie, protože dál se hora ještě nedostala. Zvažuje se, kde by měla být, jak by měla být vysoká a jaký sklon by měly mít svahy.
Těch čtyři sta tisíc je o pětinu méně, než kolik Emiráty loni zaplatily za vyvolávání umělého deště.
Že mají málo vody, protože žijí v poušti, ví kdekdo. Jenže také žijí v přepychu, a tak mají jednu z nejvyšších spotřeb vody na hlavu na světě. Autor těchto řádků jednou dělal reportáž z golfového hřiště v Dubaji. Postavili ho na písku, byla tam však krásná tráva a ředitelka pyšně řekla, že na kropení spotřebují za den vody jako dvanáctitisícové město. A tak by tam lidé byli rádi, kdyby občas trochu zapršelo.
Alláhu, dej nám vláhu
V roce 2011 jim Švýcaři zkusili stáhnout vodu z nebe. Podařilo se jim vyvolat padesát bouřek, z nichž pršela voda, která by jinak asi spadla do moře někde úplně jinde. Udělali to tak, že v poušti postavili vysoké konstrukce připomínající suché pampelišky. Ty nabili statickou elektřinou, částice se dostávaly do vzduchu a na zem, chytal se na ně pouštní prach, jejž horký vzduch vynesl do výšky. A tam se na ně nabalily vodní páry a srazily se. A začalo pršet. Celé to bylo mnohonásobně levnější než získávat vodu odsolováním z moře.
Švýcaři nejsou jediní. Jen loni se v Emirátech konalo 186 podobných zoufalých pokusů. Kupodivu nějak fungovaly. Prší víc. Někdy až moc. V březnu zřejmě udělali vědci nějakou chybu, a tak v Dubaji a Abú Dhabí napršelo přes třicet centimetrů za den, takže Emiráty zažily povodně, což bylo skoro stejně nepředstavitelné, jako kdyby mrzlo.
Hora by měla být spolehlivější.
Jak se staví hora
Trochu vlastivědy: hory jsou pasti na vodu. Když se k nim dostane vlhký teplý vzduch, proudí kolem svahů vzhůru tak dlouho, až se ochladí, zkondenzuje na vodu, která tam, kam ji vítr odnese, spadne jako déšť.
Takhle je to prosté. Teď už jen postavit ten kopec. Emiráty si už sice postavily celé souostroví, ale hora je přece jen něco jiného.
Teď se čeká na zásadní studii, kterou by do konce léta měl odevzdat americký vládní úřad National Center for Atmospheric Research. Měl by spočítat, zda se to vyplatí a jak by měla být hora vysoká, aby vyráběla déšť.
Není to první nápad na stavbu umělé hory.
Před časem začali Nizozemci mluvit o hoře vysoké 2 000 metrů, což pro tuhle placatou zemi znělo jako Mount Everest. Pikantní je, že se k tomu dostali náhodou. Vlastně vtipem. Sportovní reportér Thijs Zonneveld navrhl stavbu hory v humorném sloupku. Znělo to asi takto: Protože žijeme na rovině, jsme posedlí horami, jezdíme kvůli tomu na dovolenou do Německa, Francie a Švýcarska, tak by bylo nejlépe, kdybychom si postavili vlastní horu. Mohli bychom mít skokany na lyžích a bobisty, které nemáme, naši atleti by mohli trénovat ve vysokohorských výškách.
Měl to být vtip, jenže lidé autora vzali jako vizionáře.
Ale ukázalo se, že hora by musela být dutá, jinak by na ni padlo 7,7 miliard kubických metrů zeminy či písku. A ty by zatížily holandskou placku tak, že by široko daleko propadla o mnoho metrů. Navíc by to celé stálo 230 miliard dolarů. Zdá se, že hora zůstane jen na papíře.
Objevil se taky návrh, který by měl udělat z Berlína horské město. Architekt Jakob Tigges by chtěl, aby se na místě letiště Tempelhof postavila hora vysoká kilometr. Můžete si tipnout, jak to asi dopadne.
Ale nepodceňujte Němce. Žádnou horu sice ještě nepostavili, nicméně jednu aspoň dostavěli. Trochu ji zvětšili.
Ordnung muss sein!
To bylo tak: v 90. letech s hrůzou zjistili, že když moderními přístroji přeměří nejvyšší horu pohoří Harz, která se jmenuje Brocken, neměří 1 142 metrů, jak si mysleli a uváděli, ale pouhých 1 141 metrů. Jistě si umíte představit, jak to vykolejilo německou duši.
A tak nespali a nejedli, dokud nepřišli na to, jak uvést atlasy do souladu s realitou. Nakonec přivezli na samý vrchol žulový balvan, aby rozdíl srovnali.
Jenže teď byl najednou Brocken zase o metr vyšší, než měl být, protože balvan byl dvoumetrový. A tak to vyřešili s pověstným středoněmeckým vtipem. Do půlky balvanu dali kovovou destičku s ryskou, která ukazuje oficiální výšku Brockenu, jak je uvedena na mapách, i když neplatí. Ale Ordnung muss sein, pořádek musí být.
Takhle složitě na to zřejmě v Emirátech nepůjdou, protože tam jsou zvyklí si všechno zaplatit a nechat postavit na klíč.
I když i pro ně by hora mohla být místem, na které jejich peněženky nestačí.
„Postavit horu není jednoduchá věc,“řekl tamnímu magazínu Arabian Business Roelof Bruintjes, jeden z mužů, kteří nyní vypracovávají projekt o proveditelnosti hory. „Eventuální náklady by mohly být příliš vysoké i pro Emiráty.“
A tak si možná na hoře, která ještě ani nemá jméno, vyláme zuby i tato země, přestože právě nyní na důkaz svých neomezených možností buduje nejvyšší tančící vodotrysk světa s dostřikem 420 metrů.