Kšefty s pozemky skončí v září
MF DNES získala informace o dalších případech, kdy městské pozemky pomáhaly developerům
PRAHA Město má problém zjistit, kolikrát jeho úředníci umožnili postavit investorům větší domy na úkor magistrátních pozemků. MF DNES na kauzu, která se týká vlivného odboru majetku, upozornila již na jaře. Nyní redakce získala podklady k osmi dalším případům. Praze se praxe s pozemky nelíbí, hodlá ji na podzim ukončit.
Pravděpodobně několik let „půjčoval“úřad investorům pozemky města, aby si je developeři mohli formálně připojit ke svým parcelám. To pro ně bylo výhodné při výpočtech koeficientů zeleně a zastavěnosti. V praxi to investorům umožnilo stavět domy s větší podlahovou plochou. Současně mohli buď část, nebo celý povinný podíl zeleně vytlačit ze své půdy na tu městskou.
Podle analýzy, kterou si nechal magistrát zpracovat, tím mohlo dojít ke znehodnocení dotčených pražských pozemků. V případě na Pankráci takto developer využil parcelu magistrátu, která má podle cenové mapy hodnotu asi 130 milionů korun. Piráti – třeba zastupitel Mikuláš Ferjenčík – považují postup úřadu za nezákonný.
Z nových podkladů, jež Pirátská strana sehnala, plyne, že letos vydal odbor majetku povolení využít pozemky města jednou, vloni čtyřikrát, v roce 2014 dvakrát a v roce 2013 třikrát. V řadě případů šlo o bytové domy, jindy o obchodní centrum v Praze 6 nebo třeba polyfunkční dům. Je to však jen část případů, jejich ucelený přehled zatím Praha nemá a neexistuje ani rozbor, jaká škoda na snížené hodnotě pozemků městu vznikla. Zmíněná analýza totiž poukázala, že vytlačením povinného podílu zeleně na městskou stavební parcelu, mohla cena této půdy klesnout.
„Toto nakládání s pozemky způsobuje, že investoři navrhují budovy větší než původní plán předpokládal,“dodala náměstkyně pro územní plánování Petra Kolínská (SZ). Podle místostarostky Prahy 6 Evy Smutné (za TOP 09) mohou obdobné přesuny koeficientů z městských na soukromé pozemky vést k tomu, že v Praze rostou vyšší budovy, což ruší charakter území.
Problém je, že v metropoli o těchto transakcích nerozhodovali politici na základě toho, co z takové „výpůjčky“bude město mít, ale úředníci. Konkrétně odbor evidence, správy a využití majetku, jemuž šéfuje vlivný ředitel Radek Svoboda. Ten se již dříve hájil tím, že mu takové rozhodování umožnila rada a že na některých pozemcích Praha tak jako tak plánovala park a minimálně ve dvou případech developer jeho stavbu slíbil financovat. Podle něj byly navíc městské parcely nevhodně umístěné, a tedy obtížně využitelné. Včera úřad na otázky k novým případům nestihl odpovědět.
Co za to Praha získá?
„Tato praxe může být velmi problematická a je potřeba důsledně hlídat, jakou protihodnotu za to město získává – zda je odpovídající a bude využita ve prospěch lidí v daném území. Praha takto může získat peníze na veřejnou infrastrukturu. I Berlín obdobný postup někdy používá, ale protihodnota je investována podle potřeb obyvatel v sousedství,“uvedl architekt Petr Klápště. Taková kontrola však v Praze neprobíhala a na aféru s pozemkovými transakcemi se přišlo víceméně náhodou.
Z výběru nových případů je pozoruhodný kupříkladu případ z Vokovic. V roce 2013 zmíněný majetkový odbor umožnil investorovi využít k přepočtu koeficientů dva pozemky – jeden je vedený jako zeleň a druhý je v územním plánu zařazený mezi nejcennější parcely, které lze velmi široce využít a stavět na nich byty, školy a třeba i obchody a kanceláře. Firma části těchto dvou parcel od metropole koupila v létě roku 2014 za celkem 25 milionů korun. Potud by se případ mohl zdát v pořádku, kdyby ovšem nová vláda Prahy 6 nyní nezjistila, že prostor potřebuje pro výstavbu komunitního centra se službami určeného kulturnímu vyžití a setkávání lidí. Jenže po prodeji zbyla Praze převážně ta část pozemku, kde má vyrůst podle územního plánu zeleň, takže radnice musela požádat o změnu územního plánu.
MF DNES oslovila investora a jeho zástupkyně Renata Součková upozornila, že o koupi jednali s magistrátem od počátku, vypracovali koncepci území a pozemky získali za cenu, která byla tržní.
I v ostatních případech takto město poskytovalo developerům pozemky, na kterých bylo možné stavět obytné domy (třeba na Smíchově), podnikatelsky atraktivní pozemky (Pankrác, Dejvice), a několikrát dokonce i parcely, na kterých vede silnice či ulice (Kunratice, Holešovice). Třeba v případě Smíchova se podle cenové mapy jednalo o půdu v hodnotě mezi šesti a sedmi miliony korun.
Podle zástupce jednoho z investorů Miroslava Oceláka je postup v pořádku a město na oplátku získalo partnera, který nahrazuje neobyvatelné objekty a bývalé průmyslové areály bytovými domy. „Jako investor nejenom renovujeme a zlepšujeme život obyvatel města, ale také přispíváme městským částem na školy, školky a jiné veřejně prospěšné služby,“řekl Ocelák.
Toto nakládání s pozemky způsobuje, že investoři navrhují budovy větší, než plán předpokládal. Petra Kolínská náměstkyně primátorky
Město hledá, jak z průšvihu ven
Město si nechalo postup, který na magistrátu probíhal řadu let, a dotkl se tedy mnoha městských pozemků, zanalyzovat. Jeden dokument konstatuje, že popsaná metoda mohla Prahu poškodit, protože mohla snížit cenu magistrátních pozemků. Druhý rozbor neříká, že by Praze újma vznikla.
Vedení hlavního města o problému tento týden jednalo. „V září bude na stole materiál, který bude praxi nějakým způsobem kultivovat a měnit, aby město mělo kontrolu nad tím, jak se využívají městské pozemky,“popsala řešení problému náměstkyně Kolínská.
I Berlín obdobný postup používá, ale protihodnota je investována podle potřeb obyvatel. Petr Klápště, architekt