Fakta Urban Search and Rescue (USAR)

● Tým pro vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov byl založen v rámci HZS hl. m. Prahy v roce 1999 v souvislosti s nasazením týmu po zemětřesení v Turecku. ● Jeho cílem je prohledávání sutin ve snaze zachránit co nejvíce životů a minimalizovat riziko pro záchranáře. Český tým má certifikaci na nejvyšší úroveň připravenosti. ● V České republice jsou týmy USAR dva – jeden v Praze, druhý sídlí v Ostravě. ● Činnost USAR se dělí do tří odvětví. Lehký tým pomáhá v Praze či okolních krajích a není určený pro výjezdy do zahraničí. Střední USAR tým je zaměřen na zahraničí, je schopen být nasazen nepřetržitě po dobu sedmi dní 24 hodin denně. Těžký tým už počítá se dvěma místy nasazení 24 hodin denně po dobu 10 dnů.

A co jste schopni nabídnout?

Česko má takzvané moduly civilní ochrany, tedy prostředky pro záchranné práce při závažných událostech. Umíme zajistit velkoobjemové odčerpávání vody, takzvaný modul předsunuté zdravotnické jednotky (třídění pacientů, stabilizace jejich stavu a příprava na převoz do nemocnice, pozn.red.) . S tím jsme byli loni v Nepálu po zemětřesení. Dále máme modul na sběr a detekci chemických nebezpečných látek či záchranu při povodních pomocí člunů. Snažíme se mít takové moduly, abychom je mohli využít také u nás, nejenom v zahraničí.

Zmínil jste zemětřesení v Nepálu. Jak jste tam konkrétně pomáhali?

Jeli jsme tam primárně jako zdravotníci ošetřovat zraněné. Během svého pobytu jsme vyjížděli také do odlehlých oblastí, protože lidé, kteří v nich bydleli, se za námi neměli jak dostat. Tímto způsobem jsme ošetřili více než dvě stě osob. Nepál byl pro nás nejdelším a největším nasazením.

Jak to funguje, když na tak zdevastované místo přijedete?

Každý náš tým musí být samostatný, abychom postiženou oblast ještě víc nezatěžovali. Máme svoje stany, spací pytle, dokážeme si vyrobit vlastní elektřinu a zajistíme si i satelitní telefonní i datové připojení. Máme denní dávky potravin. V případě leteckého transportu nelze přivézt například dostatek pohonných hmot. A nejsme schopni samostatné přepravy. V takovém případě nám pomáhají místní organizace, např. armáda, která zajistí přepravu do postižené oblasti. Vodu na první tři dny si vezeme, na další období ji musíme shánět, máme i vlastní čističku vody.

Kdy začal český záchranářský tým pomáhat v zahraničí?

K prvnímu nasazení českých záchranářů došlo po zemětřesení v Arménii v roce 1988. Tehdy Sovětský svaz poprvé požádal o zahraniční pomoc. V roce 1999 se letělo do Turecka po zemětřesení s týmem, který už byl zárodkem dnešního USAR týmu, protože letěl i lékař a kynologové. Název USAR se začal používat později, v roce 2003 jsme pod tímto názvem vyrazili na zemětřesení do Alžíru. Ve stejném roce následovaly povodně ve Francii, kam se jelo s velkokapacitními čerpadly, a hned po Vánocích bylo zemětřesení v Íránu.

A co se týče našeho hlavního města? Kdy byl váš zásah potřeba v Praze?

Například v roce 2003, to jsme pomáhali u tří zřícených bytových domů při povodních v Karlíně. V roce 2006 se zřítila část domu po výbuchu plynu a zemřeli dva lidé. O tři roky později se zřítil dům v Soukenické a zemřeli čtyři dělníci, tam jsme byli nasazeni přes 30 hodin. V roce 2013, kdy po výbuchu plynu a zřícení části domu v Divadelní ulici zůstalo zhruba 43 zraněných, jsme prováděli stabilizaci domu, aby se nezřítil. Naposledy jsme zasahovali letos v červnu v Ďáblicích, kde se zřítila část rodinného domu. Probíhala tam stabilizace objektu, aby se nezřítil, a pak evakuace zvířat.

Jaké speciální vybavení USAR tým používá?

Z technického vyhledávacího zařízení máme vyhledávací kamery, life detektory, reagující na drobný pohyb, a inklinometry pro sledování pohybu konstrukcí. Dále určíme pozorovatele trosek, vymezujeme nebezpečné zóny a podobně. Ale používáme i pilu na beton, hřebíkovačku a máme i zásobu dřeva. A dále zdánlivé drobnosti – například vozíme bednu s hřebíky, kladivy a sádrou. Věci, které hasiči ve větším množství běžně nevozí.

Jak probíhá vyprošťování zavalených lidí ze sutin?

Nejdříve je musíme vyhledat. V tom nám velmi pomáhají atestovaní kynologové s vyhledávacími psy, kteří postižené najdou, a dále využíváme vyhledávací zařízení. Podle toho, kde lidé zůstali, je pak vyprošťujeme. Vše závisí na tom, jak se budova zřítila, zda vznikly prostory, ve kterých mají lidé šanci přežít, a podle toho také postupujeme. Ti, kdo jsou zavaleni, mají po dobu 48 hodin velkou šanci na přežití, poté se jejich šance snižuje.

Při výjezdech přicházíte do styku s mnoha lidmi, kteří jsou na tom psychicky špatně. Jak to zvládáte vy?

V našem týmu jsou i kolegové, kteří spolupracují při poskytování posttraumatické intenzivní péče. Je důležité umět si odpočinout a odreagovat se. Z práce jsme ale zvyklí na různé situace, proto se jen tak nesložíme. Zároveň nám pomáhá, že naši blízcí jsou každý den informováni o našem nasazení a nemusí se o nás obávat.