Fethullah Gülen. Muž, jehož se prezident bojí

Dal lidem vzdělání, víru v sociální spravedlnost a islámu tvář mírného, Západu se neprotivícího náboženství. Ještě před pár lety se zdálo, že jsou myšlenky kazatele Fethullaha Gülena (75) v souladu se směrem, kterým chtěl Turecko vést Recep Tayyp Erdogan. Definitivně se rozešly, když stopy obřích korupčních skandálů začaly vést přímo k Erdoganovi a jeho rodině.

Od té doby je Gülen, žijící od přelomu století v USA a mající v Turecku miliony stoupenců, označován Erdoganem za největší nebezpečí pro jeho režim. K likvidaci vlivu kazatele neváhá prezident a jeho lidé nasadit všechny páky. Zákonné i jdoucí za hranici demokracie, jako byly třeba čistky mezi Gülenovými příznivci v policii, soudnictví nebo „zestátnění“největšího deníku Zaman, který se sympatiemi ke Gülenovi netajil. „Největším úspěchem Gülenova hnutí bylo, že dalo vzdělání milionům muslimů. Někteří z nich, turečtí občané, pak legitimně vyšplhali po žebříčku státní byrokracie,“uvedl v roce 2014 novinář Mahir Zeynalov, který pracoval právě v deníku Zaman.

Podle Erdogana ale vytvořili příznivci Gülena v Turecku paralelní struktury připravené provést v zemi převrat. Sám Gülen byl v Turecku roku 2014 obviněn z podpory terorismu a byl na něj vydán zatykač. Snahy o jeho vydání z USA, kde žije od konce devadesátých let, však neuspěly.

Neúspěšný vojenský puč se stal důvodem k dalšímu útoku na Gülena a jeho stoupence. Ti byli označeni za hlavní strůjce převratu. „Co nejostřeji pokus o vojenský převrat odsuzuji. Demokracie nelze dosáhnout vojenskou akcí,“brání se ale kazatel. Erdogan vydáním Gülena podmínil pokračování strategických vztahů Turecka a USA. Washington to však odmítá, dokud Turci nepředloží jasné důkazy o účasti Gülena na přípravě puče.