Ve hře se ocitly i vodíkové bomby

NEW YORK K velkým neznámým vyvolaným pučem v Turecku patří mimo jiné otázka dotýkající se bezpečnosti USA a zbytku světa. A to zabezpečení amerických vodíkových bomb na turecké letecké základně v Incirliku. Jak napsal časopis The New Yorker, Incirlik je využíván jako největší úložiště jaderných zbraní NATO.

Americké velvyslanectví v Ankaře už několik hodin po nezdařeném puči oznámilo, že v Incirliku byl přerušen přívod elektřiny a úřady znemožňují komukoli na základnu vstoupit nebo z ní odejít. Základna pak byla převedena na proud z generátorů, americkým letadlům bylo zakázáno startovat i přistávat a byl vyhlášen bezpečnostní stupeň Delta používaný v nejvyšším ohrožení, například při bezprostředně hrozícím teroristickém útoku.

Velitel základny Bekir Ercan Van a dalších devět důstojníků z Incirliku byli zatčeni za podporu pučistů.

Podle amerického odborníka na jadernou problematiku Hanse Kristensena je v podzemních bunkrech v Incirliku až 50 vodíkových bomb B-61, tedy přes 25 procent všech jaderných zbraní NATO.

Základnu Incirlik vybudovala americká armáda po druhé světové válce, kdy Turecko vstoupilo do NATO, a za studené války to byla nejdůležitější základna USA. Vzdálená hodinu letu od Sovětského svazu, sloužila americkým bojovým i špionážním letadlům.

Do poloviny 60. let bylo do západní Evropy dopraveno několik tisíc amerických jaderných zbraní. Technicky tyto zbraně střežil americký personál, v praxi s nimi manipulovali Němci, Italové a další neameričtí vojenští činitelé.

Když se v roce 1974 Turecko a Řecko ocitly na pokraji války, odvezly USA tajně všechny jaderné zbraně z Řecka a přerušily zapalovací zařízení těm, které byly uloženy v Turecku.

Incirlik je zhruba 100 kilometrů od syrské hranice a od loňska tam vzlétají americká letadla k operacím proti Islámskému státu. Pentagon už před několika měsíci kvůli blízkosti základny území ovládanému teroristy a také kvůli teroristickým útokům v Turecku nařídil odjezd příbuzných amerických vojáků z mise v Incirliku. Zůstalo tam 2 000 vojáků a členů personálu.

I když je základna asi největším úložištěm jaderných zbraní Severoatlantické aliance, není tam ani jedno americké nebo turecké letadlo, které by mohlo tyto zbraně nést. Bomby uložené v bunkrech čekají na to, zda budou použity – anebo zneužity. (ČTK, zah)