Rio brzy ukáže, zda je boj s dopingem opravdový
Tohle je aktuální dilema olympijského hnutí. Vyloučit po dopingových skandálech celou výpravu Ruska, to nese notný seznam rizik a právních sporů. Pokud jí ovšem Rio povolí, bude po právu odevšad znít, že boj proti dopingu je spíš ušlechtilá myšlenka, nikoli vykonávaná praxe.
Pondělní zpráva Světové antidopingové agentury WADA potvrdila očekávané: že stát kryl doping ruských reprezentantů na olympiádě v Soči. Každý důkaz je vítaný, ale dál platí, že se jen neustále odhalují další detaily. Jádro je neměnné.
V Rusku se dopovalo ve velkém pod dohledem nejvyšších míst.
Jde o další ukázku toho, že když problémy neřešíte, odkládáte a přehlížíte, „rozkvetou“do takového stavu, že jsou de facto neřešitelné.
Roky si atleti včetně českých tolikrát jen povzdechli, že zase některý z Rusů či Rusek předvedl „zázračné“zlepšení. Roky byli všichni shovívaví, až přišel průlomový dokument německé televize ARD a najednou nešlo dělat, že doping je jen chiméra. Ale ani tehdy nepřišel rázný krok. Není těžké chápat proč: Rusko je velká a silná země, Vladimir Putin mocný geopolitický hráč se zájmem o sport (neboť i ten už patří do politiky), tamní trh důležitý a potenciální smršť žalob horentní. Kauza ovšem „nevyhnila“a řeší se na poslední chvíli, hry v Riu začínají za dva a půl týdne. Co s tím?
Putin oznámil, že funkcionáři jmenovaní ve zprávě WADA o dopingu v Rusku budou do konce vyšetřování suspendováni.
Přesto je těžko představitelné, že by po letech lavírování byla „last minute“ zrušena celá ruská výprava, byť by to znamenalo opravdový průlom v boji s dopingem. Zároveň je těžko představitelné to, že by měl být odvolán zákaz startu pro ruské atlety a vzpěrače, čemuž v Rusku stále dost lidí věří. A pokud se tak nestane, přijdou právní spory s těžko odhadnutelným závěrem.
Že jde o kruté rozhodnutí na principu kolektivní viny? Ano, ale copak byl doping v Rusku bohulibou kratochvílí, která se „vymkla kontrole“? Kdepak, šlo o ránu do srdce sportu. Je třeba exemplární trest a život holt občas není fér. Prakticky
každý zákaz postihne i pár nevinných. I nyní, ale to je nutné zlo; po dlouholetém zavírání očí je zkrátka realita nepříjemnější. Nejde přece o žádný cílený a zlý útok na Rusko, jen o boj s tím nejviditelnějším. Další na řadě by měla být třeba Keňa.
Komu se zdá tento trest malý, zde jsou fakta: v Londýně získali Rusové v atletice a vzpírání 22 medailí včetně sedmi zlatých, celkem jich měli 79. Přišli by tak potenciálně o více než čtvrtinu sklizně.
Zločin a trest je ruská klasika a teď se bojuje o to, aby dopingový zločin nezůstal nepotrestán. Pokud by padl i zákaz pro dva nejušpiněnější sporty, půjde o výsměch. Ve světě, kdy se zajídají prázdná gesta politiků a opakující se fráze bez výsledku, potřebuje mezinárodní olympijské hnutí ukázat, že umí být jiné.