Pohádkový hrad
Bouzov, nejkrásnější hrad na celé Moravě
Podle pověsti se na Bouzově narodil král Jiří z Poděbrad. Jisté je, že tu jeho otec Viktorín skutečně sídlil. Dnes Bouzov patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším hradům u nás. Propůjčil kulisy také řadě oblíbených pohádek.
Nádherný hrad Bouzov, tyčící se nad údolím a obklopený hlubokými lesy, odedávna lákal filmové štáby. První pohádka se zde točila již v roce 1959, jmenovala se O medvědu Ondřejovi a krále si v ní zahrál Jaroslav Marvan. V roce 1986 Vojtěch Štursa natočil na Bouzově Třetí sudičku a hned o rok později zde vznikla jedna z nejoblíbenějších pohádek vůbec O princezně Jasněnce a létajícím ševci s Michaelou Kuklovou a Janem Potměšilem. Natáčel se zde televizní hit Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek nebo česká pohádka Rumplcimprcampr. Italští tvůrci si Bouzov vybrali pro pohádkový příběh o princezně Fantaghiro a němečtí filmaři pro Loupežníka Hotzenplotze. Historické kulisy Bouzova v roce 2004 zvolil také režisér Milan Cieslar pro svůj dramatický film z válečného období Krev zmizelého.
„Filmaři mají zájem stále a my se vždy snažíme, aby neovlivňovali prohlídky. Německá novogotika Bouzova není v českých zemích obvyklá, filmaři si navíc mohou vybírat, protože pokoje jsou většinou plně zařízené. Hrad leží ve velikánském údolí, takže se zde dají točit i krásné exteriéry,“objasňuje oblibu hradu mezi filmaři kastelánka Zuzana Šulcová. Se sto tisíci návštěvníky patří Bouzov k nejvyhledávanějším hradům na Moravě.
Hrad nabízí několik prohlídkových okruhů, které představují například hradní kapli v novogotickém stylu, náhrobní kameny řádových mistrů, obranný systém hradu, reprezentační místnosti loveckého a rytířského sálu, ale i ohřívárny jídel, pokoje pro sluhy, zbrojnici, gotický sál či Sloupovou síň. Pro letošní sezonu správa hradu připravila nový Arcivévodův okruh, který návštěvníky zavede do jeho soukromého apartmá, kuchyně či do komnat pobočníka.
Za zakladatele hradu Bouzov se považují Búzovi z Búzova, o nichž lze první zmínky najít v roce 1317. Hrad patřil řadě šlechtických rodů a v 15. století od pánů z Kunštátu přešel Bouzov jejich strýci Bočkovi z poděbradské rodové větve. V roce 1695 hrad i s celým panstvím koupil Řád německých rytířů, který nyní usiluje o jeho navrácení. Svou pohádkovou podobu Bouzov získal ve druhé polovině 19. století, kdy se do přestavby pustil arcivévoda Evžen Habsburský, kterému hrad učaroval.