Přísnější kontrola zbraní?
Dohlížet a trestat, zní po útoku v Německu plán, jak na střelné zbraně. Problém je však jinde.
Jak je možné, že si člověk s vážnými psychickými problémy dokázal obstarat zbraň? ptá se po pátečním útoku v Mnichově celé Německo. Tím spíš, že místní zákony pro držení zbraní patří mezi nejpřísnější na světě.
„Musíme nadále dělat vše, co můžeme, abychom omezili a přísně kontrolovali přístup ke smrtícím zbraním,“řekl dva dny po masakru místopředseda německé vlády Sigmar Gabriel, který v neděli vyzval k dalšímu zpřísnění kontroly prodeje střelných zbraní v Německu. Přehodnotit a zpřísnit zákony povolující nabytí a držení zbraně chce také ministr vnitra Thomas de Maiziere.
Opatřit si zbraň v Německu je však už nyní poměrně náročný a zdlouhavý proces. Zájemci o zbraň mladší 25 let musí nejdříve absolvovat psychologické vyšetření. Psychologické testy musí také absolvovat každý, kdo je přistižen, že řídí pod vlivem alkoholu nebo vykazuje jakékoli známky neobvyklého chování. Všichni žadatelé o povolení vlastnit střelnou zbraň pak ještě čekají celý rok, než dostanou licenci.
V Německu je registrováno více než 5,4 milionu střelných zbraní v soukromých rukou. V přepočtu na obyvatele je tam tudíž legálně více zbraní než například v Mexiku, Rusku či Jihoafrické republice. I přes přísnou kontrolu je Německo v počtu zbraní na obyvatele po USA, Švýcarsku a Finsku čtvrté na světě.
Zákony však jsou k ničemu, pokud je možné je obejít a zbraň si nelegálně pořídit přes internet – stejně jako to udělal osmnáctiletý David Sonboly střílející v Mnichově. Německý občan íránského původu si přes veškerá omezení a kontroly obstaral pistoli Glock a k ní více než 300 nábojů. Použil jich téměř šedesát. Zabil devět lidí, dalších 27 zranil, nakonec zbraň obrátil proti sobě.
Zbraň patrně pocházela ze Slovenska – stejně jako u útoku na redakci Charlie Hebdo v Paříži.
Podobné útoky už Němci znají
Útok šíleného střelce však není jediným případem, ke kterému v Německu v posledních letech došlo. Předcházely mu tři krvavé útoky ve školách, které měli na svědomí jejich bývalí studenti: Ve Winnendenu v roce 2009 bylo zastřeleno 16 lidí. V Emsdettenu v roce 2006 pět lidí zraněno, útočník spáchal sebevraždu. Dalších 17 lidí zemřelo o čtyři roky dříve ve škole v Erfurtu.
Všechny tři útoky z posledních patnácti let, které spojuje střelec náhodně vraždící v pominutí smyslů, pomohly v Německu prosadit důležité reformy. Těm se i připisují zásluhy za to, že dohled nad zbraněmi je dnes v Německu jedním z nejpřísnějších na světě.
Díky nim se počet vražd spáchaných střelnou zbraní výrazně snížil, ze zhruba 40 procent v roce 2000 přibližně na 13 procent v roce 2011. Případů zabití střelnou zbraní však je v Německu i tak dvakrát více než například v Británii. Střelné zbraně v Německu také zůstávají nejběžnějším nástrojem při spáchání sebevraždy.
Bezprostředně po útoku bavorská vláda uvažuje i o dalších opatřeních, jak podobným atentátům v budoucnosti zabránit. Premiér Bavorska Horst Seehofer chce přidat peníze policii na nákup nového vybavení i na personální posily. „Uděláme úplně vše, abychom obyvatele ochránili,“řekl po mimořádné schůzi zemské vlády. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann pak navrhoval také v případě teroristického útoku poslat do ulic armádu. Jiní navrhují dát do ulic další kamery.
Sebepřísnější zákony, kontrola zbraní či kamerový dozor však proti novým útokům sotva mnoho zmůžou. Tím spíš, že jak ukazují události posledních dní, k ničivému útoku střelná zbraň vůbec není potřeba: stačí nákladní auto, nůž nebo sekera.
Střelba v Mnichově byla od 14. července již třetím útokem spáchaným v západní Evropě na civilisty. Bezpečnostní experti se shodují: Útoků na měkké cíle bude přibývat. A nikdo zatím neví, jak jim zabránit.
Musíme nadále dělat vše, co můžeme, abychom omezili a přísně kontrolovali přístup ke smrticím zbraním. Sigmar Gabriel, místopředseda vlády a předseda sociálních demokratů (SPD)