Rozlišit zánět od rakoviny jde těžko
Zánětů močových cest přibývá nejvíce v létě. Urologické čaje na ně nepijte, radí lékařka
Koupání v teplých měsících zvyšuje riziko onemocnění močového ústrojí. „Pražané tyto problémy více prožívají,“říká pražská onkoložka a uroložka Michaela Matoušková.
Jak to nyní vypadá ve vaší ordinaci? S čím k vám teď pacienti nejvíce chodí?
Chodí hlavně na běžné kontroly, protože se zaměřujeme i na onkologická onemocnění, takže hlídáme stálé pacienty. Ti ostatní, kteří ke mně teď chodí, si vyjeli někam za letními dny a vracejí se vyděšení, že mají zánět močového měchýře.
Takže je pravda, že v letním období jsou tyto problémy častější?
Lidé se chodí více koupat, pak se nepřevléknou z mokrých plavek, prochladnou a zánět je na světě.
Předpokládám, že častější jsou tyto záněty u žen.
Muži mají také problémy, ale méně časté. V reprodukčním věku jsou infekce močových cest padesátkrát častější u žen. Málokdy je možné úplně jednoznačně odlišit, zda se jedná o záněty, které jsou vysloveně močového měchýře, nebo jestli to není takzvaná sdružená infekce, kdy ta žena má problémy jak urologické, tak gynekologické.
Jak se zánět projevuje?
Pálení, řezání při močení, chodí se často močit. Někdy i krev v moči. Nicméně je dobré zjistit, kde je ten konkrétní problém. Protože když má někdo klasickou cystitidu (zánět močového měchýře – pozn. red.) a já ho jednou zaléčím antibiotiky, tak se dotyčná zbaví problému úplně. Ale když k tomu má třeba gynekologické obtíže, tak antibiotikem potlačím aktuální projevy. Bohužel pak se stává, že za 14 dní je pacientka zpátky v ordinaci, protože má problémy v nějaké míře znovu. Jsou lidé, kteří nemají problémy s močovým měchýřem vůbec, a pak jsou takoví, kteří ho mají několikrát do roka.
Čím to je?
Většinou to bývá způsobené tím, že pacienti zánět nedoléčí. Zbagatelizují ho. Anebo se léčí příliš krátkou dobu, nedostatečnou dávkou antibiotik anebo k tomu právě mají neléčenou například vaginózu. U opakujících se zánětů může jít také o chronické onemocnění.
Jak lze rozpoznat právě chronické onemocnění?
To se bohužel nepozná, aniž byste se do toho měchýře podívala. Potom uvidíte takový typický nález v měchýři, a to i při úplně negativních nálezech v moči. To celé vede k tomu, že při sebemenším problému – při viróze, při zimě na nohy nebo když pacient, častěji pacientka, zapomene v horkých dnech pít – tak se ty bakterie z toho měchýře zase vyplaví a ona má pak znovu problémy.
Řekla bych, že děvčata z vesnice jsou odolnější, že to mnohdy tolik neprožívají. Ale třeba je to jen mé zdání.
Dá se léčit i chronická cystitida?
Dlouhodobě podáváme podprahové dávky antibiotik anebo se zkouší nějaká imunostimulační léčba pomocí tablet na zvýšení imunity, které pacient užívá dlouhodobě.
Když už někdo trpí na záněty, jak se jim má bránit? Jaká je prevence?
Neprochladnout, mít dostatečný přísun tekutin nebo třeba i zkusit nějaké brusinkové extrakty a další přípravky, které zvyšují obranyschopnost močových cest.
Co říkáte na alternativní metody léčby, různé bylinky a podobně?
Je to minimálně přísun tekutin, protože to často bývají bylinné čaje, takže když nic jiného, tak to určitě není na škodu. Pitný režim je to nejdůležitější. Jen nejsou dobré urologické čaje.
Opravdu?
Ano. Je lepší třeba heřmánek. Urologické čaje strhávají tekutinu. Jsou dobré v případě, že máte ledvinové kameny. Tam pomůžou. Ale u těch zánětů spíše měchýř ještě více dráždí.
Mluvila jste o tom, že onemocnění postihuje hlavně ženskou populaci. Jak je to s věkem? Jsou více ohroženy mladé ženy?
To ne, ale u těch mladších děvčat je to spojeno i s vyšší frekvencí sexuálního života. Nebezpečí vzniku zánětu je v tomto případě mnohem vyšší než u ostatní populace.
Čím je to způsobeno? Tím, že je močové ústrojí blízko toho pohlavního?
Přesně tak. Sliznice a stěna měchýře jsou při styku navíc drážděny, takže ten, kdo má trošku dispozici, může mít po styku problémy. Proto je třeba se po něm dojít vymočit a dodržovat správnou hygienu.
Jak daleko mohou nemoci močového ústrojí dospět? V čem jsou nebezpečné?
Ony hlavně neuvěřitelným způsobem obtěžují život. Pokud je to jedna ataka, tak se zaléčí a je to v pořádku, ale když se problémy vrací, pacienty to může svým způsobem vyčleňovat z osobního i pracovního života.
Například jak?
Začnou se bát, že jim někdo pustí v práci klimatizaci. Pak z toho mohou vznikat v kanceláři i konflikty. Nebo mají teambuildingovou akci a pacientky řeší, zda tam mají jet, zda se budou moci koupat a podobně. Další věc je, že se třeba mladé ženy začnou stranit sexuálního života, což jim začne dělat problémy v partnerských vztazích.
Jak se vyvíjí situace v posledních letech? Řekla byste, že zánětů močového měchýře přibývá?
Já myslím, že jich je pořád stejně.
Dá se říci, zda víc postihuje Pražany, nebo obyvatele menších měst?
Řekla bych, že děvčata z vesnice jsou odolnější, že to mnohdy tolik neprožívají. Ale třeba je to jen mé zdání. Navíc Pražané jsou vůči svému zdraví přece jen trochu zodpovědnější.
Kdy si může pacient pomoci sám a kdy je čas navštívit lékaře?
Já bych řekla, že pokud má tyto problémy, tak by to neměl řešit sám.
I když jsou třeba minimální?
Je otázkou, co je to minimální. Právě ty minimální problémy jsou jednou, podruhé, potřetí a člověk si vytvoří chronický zánět. To jsou právě ti lidé, kteří jsou tvrdí vůči svému tělu a vykašlou se na to, podruhé nemají čas, potřetí není volno u doktora. A ono to vždycky za chvíli přejde. Byla bych spíše zastáncem nepřecházet obtíže.
Jaké jsou ještě jiné nemoci močového ústrojí kromě zánětů?
Velmi častá jsou nádorová onemocnění. A to je další věc, že za příznaky zánětů močových cest, jako pálení při močení, nepříjemné pocity v podbřišku, může být nádorové onemocnění. To je další důvod, proč by člověk pociťující obtíže měl přijít k lékaři.
Obecně rakovinových onemocnění v populaci přibývá. Je to tak i u uroonkologických onemocnění?
Ano. Například rakovina prostaty je nejčastější rakovinou v mužské populaci. Ale vysoká je i frekvence nádorů močového měchýře, ledvin. A i nádory varlat jsou relativně časté, a to i u mladých lidí.
A mají tedy podobné příznaky jako zánět?
Ano. Odlišit se dají mnohdy hodně těžko.