Ekologičtí Češi: méně jezdí auty, šetří proudem

Ledničky, pračky a televize v českých domácnostech spotřebují nejméně elektřiny v Evropě. Důvod není jen ekonomický. Více vyplýtvají nejen ekologičtí Švédové, ale i chudší Rumuni.

PRAHA Česko nebývá příliš často dáváno za vzor ekologického chování. Přesto v některých aspektech dokážou Češi překvapit. Ze studie Evropské komise o spotřebě energií vyplývá, že více než čtvrtinu všech kilometrů ujetých v osobní dopravě zastanou vlaky a autobusy hromadné dopravy. To je druhý nejvyšší podíl po Maďarsku, ve všech ostatních státech má mnohem vyšší podíl méně šetrná automobilová doprava.

Podle Tomáše Záruby z Centra pro efektivní dopravu je to způsobeno relativně drahými vlaky na Západě. „V mnoha případech jsou u nás značně nízké ceny jízdenek. To neplatí v západoevropských státech. Náklady na jízdu autem jsou ale všude podobné a v západoevropských státech tak auto daleko více cenově vítězí,“říká Záruba. Vůz však ve větší míře využívají i obyvatelé východních států, kde jsou ceny srovnatelné. Svou roli tedy hraje i hustá síť či pravidelné intervaly mezi spoji.

Vedle obliby veřejné dopravy se Češi ukázali také jako největší šetřílkové elektřiny v domácnostech.

Češi nemají zrovna pověst zapálených ekologů. Obnovitelné zdroje u řady z nich zdiskreditovala solární horečka, o úsporných motorech do auta si také mnozí myslí své. Přesto dokážou šetřit energiemi nejvíc v Evropě.

Ze zprávy Evropské komise o vývoji ve spotřebě a úsporách energií mezi roky 2000 až 2014 vyplývá, že tuzemské domácnosti nejméně ze všech zemí zbytečně svítí, nejméně zapínají energeticky náročné spotřebiče a vůbec dbají na to, aby v bytě neběžely přístroje zbytečně.

Průměrná česká domácnost spotřebuje ročně bez započítání vytápění, klimatizace a ohřevu vody 1 398 kilowatthodin elektřiny, což je nejméně v celé osmadvacítce. Jindy ekologicky uvědomělí Švédové spotřebují až čtyřikrát více a v tomto směru skončili na chvostu tabulky.

Bylo by možné namítnout, že kvůli polární noci musí Skandinávci více svítit. V tom případě by však Finové svítili o polovinu méně než Švédové.

Při zohlednění vytápění si české domácnosti už tak dobře nevedou, ale i v tomto ohledu se v posledních letech značně zlepšili. Statistika navíc nepřekvapivě ukazuje, že účty za topení závisí převážně na tom, v jaké klimatické oblasti lidé žijí. Jde tedy o životní nutnost, kterou lze ovlivnit v daleko menší míře než to, zda a jak často doma využíváme energeticky náročné spotřebiče.

Příčin, které z Čechů dělají největší elektrošetřílky v Evropě, je více a část z nich bezesporu souvisí s ekonomickou situací. Autoři studie upozorňují, že vedle Švédů spotřebují nejvíce elektřiny ještě Lucemburčané, tedy obyvatelé dvou ze tří zemí EU s nejvyšším HDP na hlavu. To znamená, že tamní obyvatelé víc vydělávají a mohou si dovolit i více spotřebičů požírajících elektřinu.

Obecně patří země s vyšší spotřebou v domácnostech mezi ekonomicky silnější, a naopak. Není to však pravidlo, Rumuni či Bulhaři vyplýtvají víc elektřiny než Češi a ekonomicky se jim nedaří lépe. Bohatí Němci pak šetří víc než třeba Španělé procházející nekončící krizí.

Podle Juraje Krivošíka z konzultační společnosti SEVEn může být důvodem to, že Češi v posledních letech nakoupili úsporné spotřebiče. Měli tedy finanční prostředky k tomu, aby „investovali do úspor“.

„Vysvětlením pravděpodobně bude kombinace faktorů, jako jsou energeticky úsporné spotřebiče, jejich úsporná obsluha, ale zároveň demografické faktory – malé domácnosti s malým počtem obyvatel,“míní Krivošík.

V Česku se snižuje počet členů domácnosti a s tím klesá i průměrná spotřeba na jednu domácnost. To je i důvod, proč se na třetím místě největších spotřebitelů elektřiny umístili Chorvaté. Zatímco v Česku žije podle Českého statistického úřadu v jedné domácnosti 2,3 člověka, v Chorvatsku je to 2,8 člověka, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě.

Auto? Raději autobus

Evropská studie však došla i k dalším překvapivým závěrům o „ekologickém“chování Čechů. V osobní dopravě dává například po Maďarech nejvíce z nich přednost prostředkům hromadné dopravy před autem. Z celkového počtu ujetých kilometrů tvoří auta 73,6 procenta, zbytek dopadá převážně na autobusy a vlaky. V jiných zemích vyšel podíl aut výrazně vyšší.

I zde může být důvod ekonomický, veřejná doprava v Česku je ve srovnání se Západem relativně levná. Ze srovnání však opět vyplývá, že i obyvatelé chudších zemí jezdí autem častěji než Češi, a příčin tedy bude více. Největší podíl na osobní dopravě mají automobily v Lotyšsku, které je na tom zhruba stejně jako Česko.

„Do jisté míry však lze říci, že máme v rámci EU přece jen nadprůměrně dobře organizovanou veřejnou dopravu – pravidelné intervaly, organizované přestupy na železnici, integrované dopravní systémy a podobně, i když vozidla jsou mnohdy velmi stará nebo intervaly příliš dlouhé,“míní Tomáš Záruba z Centra pro efektivní dopravu.