Někdejší pilíř internetu na prodej
SUNNYVALLE Tak nakonec to je Verizon za 4,8 miliardy. Tak zní jednoduchá odpověď na otázku v poslední době často pokládanou. Ta už nezněla, co se stane s někdejší internetovou jedničkou Yahoo, ale kdy a kdo firmu upadající do zapomnění koupí.
Včera ve společném prohlášení zástupců obou společností vyšlo najevo, že to bude jeden ze tří amerických telekomunikačních operátorů. A že za firmu, která měla v době šílené internetové bubliny hodnotu přes 200 miliard dolarů, zaplatí přibližně čtyřicetkrát méně – konkrétně 4,83 miliardy.
Yahoo byl rozhodně symbolem jedné éry a tato symbolika se odráží i v transakci či v její hodnotě.
Firma vznikla v roce 1994 tak, jak se u amerických technologických gigantů sluší a patří, v hlavách dvou nadaných studentů prestižní univerzity. V tomto příběhu to jsou Jerry Yang a David Filo ze Stanfordu.
Jejich původní stránka nesla název Jerryho a Davidův průvodce World Wide Webem a sloužila jako adresář jiných stránek. Záhy se přejmenovala právě na Yahoo! a přesunula na stejnojmennou doménu.
A do konce dekády se dostala na vrchol. Byla jedním z průkopníků jak internetového vyhledávání, tak s ním spojené reklamy nebo poskytování e-mailových účtů zdarma.
Z otřesů způsobených splaskáváním internetové bubliny se už firma v podstatě nikdy nevzpamatovala. A nemohlo za to jen tápání, kam se vydat, ale i několik nešťastných rozhodnutí. Podle dobových svědectví mohlo Yahoo v roce 2002 koupit Google a o čtyři roky později i Facebook. Ani k jedné z těchto akvizic se ovšem tehdejší šéf Terry Semel nerozhodl. A jsou to nakonec právě Google s Facebookem, kdo ve finále internetu dominují.
Podobně jako Yahoo neustála svou pozici ani firma AOL, kterou loni také koupil Verizon. Teď dvě někdejší hvězdy internetového nebe a konkurenti de facto splynou.
Cena, kterou Verizon za Yahoo zaplatí, dobře ilustruje, že obchod není žádná pecka. Minimálně v porovnání s jinými transakcemi v branži. Například Microsoft zaplatil v červnu za sociální síť LinkedIn 26 miliard dolarů.
Obchod se spíš podobá jiné akvizici Microsoftu – a sice pořízení mobilní divize Nokie v roce 2013. Ta sice stála zhruba o miliardu víc, ale jednalo se o podobnou situaci – gigant kupoval firmu z původně jiného oboru, která byla svého času globální hvězdou, ale delší dobu se jí v měnícím se prostředí nedařilo svůj původní obchodní model obhájit.
Děti přerostly matku
O restart firmy se měla pokusit ceněná manažerka Googlu Marissa Mayerová. I když tato mladá šéfka dodala firmě po nástupu v roce 2012 nový impulz a investorům víru, nakonec se jí znovuobnovit někdejší slávu a hlavně výsledky firmy nepovedlo.
Několikrát v řadě při reportování čtvrtletních výsledků skončilo Yahoo těsně za očekáváními. Je třeba však dodat, že optimismus nechybí Mayerové ani nyní, v situaci, kterou někteří komentátoři označují za konec předem prohraného boje firmy o přežití. „Já osobně plánuju zůstat. Miluju Yahoo a věřím ve vás všechny. Je pro mne důležité, abych viděla, jak si Yahoo povede v další kapitole svého života,“napsala zaměstnancům v pondělním mailu.
O tom, jak Yahoo v poslední době nestíhalo, však svědčí i to, jak ho přerostly vlastní „děti“. 15% podíl, který Yahoo drží v čínském Alibabovi, má hodnotu přibližně 31 miliard dolarů. V roce 2005 přitom americkou firmu stál jen miliardu. K tomu je ještě potřeba připočíst přibližně osmimiliardový podíl v Yahoo Japan a patenty v miliardové hodnotě.
Všechna tato aktiva, která mají dohromady osminásobně větší hodnotu než čerstvě oznámená transakce, se však vydělí a zůstanou mimo. Verizon je nezíská.