Z Česka může být falešný ostrov bezpečí

S Janem Herzmannem, specialistou na veřejné mínění, o pocitech Čechů v době teroru a šílenců.

PRAHA Cena, kterou jsme ochotni zaplatit za pocit bezpečí, třeba i falešný, prudce roste. Poslední smrtící útoky v sousedním Bavorsku tyto tendence výrazně zesílí, je přesvědčen sociolog, statistik a především expert na veřejné mínění Jan Herzmann. Podle něj se dá čekat, že budeme například žádat uzavření hranic, budeme ještě méně cestovat a spolehneme se na dojem, že Česko je klidným ostrovem v útoky sužované Evropě.

Poslední atentáty nebo útoky v Bavorsku spáchali imigranti či jejich potomci. Jak může podle vás nevídaná série tragédií, která se odehrála pár desítek minut cesty autem od našich hranic, změnit názory Čechů – třeba na uprchlíky?

Jsem přesvědčen, že dopady budou velmi silné, a to nejen v postojích k uprchlictví, ale i v dalších zásadních otázkách. Obavy lidí se zvětší, nechuť vydávat se vstříc uprchlíkům, pokud jde o pomoc, taktéž.

Dokážou lidé rozlišovat, které útoky spáchali teroristé ve jménu víry a kdy prostě „jenom“střílel šílenec?

To je v této otázce nepodstatné. Zda útoky byly vedeny ideologií, nebo jsou produktem šíleného zdravotního stavu – anebo obojí – v každém případě se zase o něco víc uzavřeme do sebe.

Jak se to konkrétně projeví?

Jsou v zásadě tři základní dopady. První: necestovat, uzavřít se ve svém prostoru. Takových lidí přibude. Nositeli názorů, že doma je bezpečno, jsou často lidé, kteří by beztak nejeli do ciziny třeba z ekonomických důvodů, ale teď budou hlasitější. A přidají se k nim další. My jsme bezpečný ostrov, řeknou si o Česku.

A druhý projev?

To nazývám aktivním izolacionalismem. Stoupne tlak veřejného mínění na politickou elitu, aby chránila naše území. Politici, tajné služby, policie, armáda – lidé tyhle instituce příliš nerozlišují, vidí je v jednom balíku – budou vyzýváni, aby nás bránili. Třeba nějakou formou kontroly hranic.

Myslíte, že obavy z terorismu nebo šílenců s puškou převýší to, že si lidé vyzkoušeli, jaké výhody skýtá volné cestování – a to nejen na dovolenou, ale třeba i za prací?

To už probíhá. Odklon od vysoce preferované možnosti volného pohybu ve prospěch vyšší bezpečnosti zaznamenáváme delší dobu. Se situací před osmi deseti lety se dnešek vůbec nedá srovnat. A s tím souvisí i třetí dopad, který jsem chtěl v souvislosti s posledními útoky popsat. Zvyšuje se totiž ochota lidí přijmout omezení občanských svobod za cenu pocitu bezpečí. Zdůrazňuji pocitu, protože skutečně předejít takovým útokům, které jsme viděli v posledních dnech, podle mého dost dobře nejde.

Pokaždé se v této souvislosti připomíná nebezpečí, že situaci využijí extrémní politické síly. Co se podle vás opravdu může přihodit?

Pokud bude stát konat, byť to vlastně budou jen cvičení, povede to v důsledku k zvýšení důvěry v instituce, jako jsou armáda a policie, či v politiky, jako jsou pánové Chovanec a Stropnický (ministři vnitra a obrany – pozn. red.). Současná situace je však ideální pro krajně pravicová hnutí a politiky s nimi spojené. Pro ty, kteří hlásají právo a pořádek. Mluví k uším, které teď jsou mnohem ochotnější poslouchat.

Tlak na to, aby se uzavřely hranice, určitě stoupne. Cena, kterou platíme za pocit bezpečí, výrazně roste. Jan Herzmann, sociolog

A to se týká i parlamentních voleb v příštím roce?

Ano, můžeme se snadno dostat do role Slovenska, kde je už nyní krajně pravicová strana výrazným fenoménem a členem parlamentu.