Do botanické se bude chodit z Bohnic

Nový ředitel pražské botanické zahrady chce, aby v ní do tří let vyrostlo návštěvnické centrum

Botanická zahrada hlavního města Prahy má šest týdnů nového ředitele, který už v jejím čele stál v letech 2003 až 2011.

„Botanická by měla být místem odpočinku pro všechny,“říká staronový šéf Oldřich Vacek, který nahradil bývalou ředitelku Věru Bidlovou. Tu loni v létě odvolali pražští radní kvůli údajným chybám v hospodaření zahrady.

Nyní jste skoro dva měsíce ve funkci. V jakém stavu jste zahradu přebíral?

Zahradu jsem dostal ve stavu, v jakém se mně osobně nelíbí. Mám poněkud jiné představy o jejím řízení. Rád bych se ji pokusil dostat zpět do fungování, které odpovídá mým představám, tedy stavu, v jakém byla, když jsem na přelomu let 2011 a 2012 odešel.

Říkáte, že se vám její stav nelíbí. Můžete být konkrétnější? Jedná se o administrativní věci?

Ano, třeba o oběh účetních dokladů nebo systém řízení. Například před mým odchodem tu fungoval systém pěti náměstků. Podnik byl rozdělen do pěti úseků, za které odpovídalo pět konkrétních lidí. A když je tato řídící pyramida širší, informace pak lépe pronikají k podřízeným.

Počet náměstků se tedy snížil?

Ano. Doteď tu byli tři náměstci, například náměstek provozně-ekonomický. Myslím, že zrovna toto jsou dva úseky, které by měly být odděleny, protože jeden úsek peníze bere a druhý je naopak schraňuje. Nyní mám opět pět náměstků.

Jak se zahrada za tu dobu, co jste tu nebyl, naopak posunula?

Vyřešily se majetkoprávní vztahy, tedy pozemky botanické zahrady. Ta se po revoluci dostala do střetu s majiteli pozemků, které se jim v restitucích vrátily. Před restitucí je ale měla ve správě botanická zahrada. Hlavní město muselo tyto pozemky získat zpátky. V posledních pěti letech byl na tom odveden velký kus práce.

A je nějaká změna, kterou mohou vidět i návštěvníci?

Pokud to vezmeme z hlediska expozic, dochází také k velkému posunu, to nelze zastavit. V areálu Sever se intenzivně pracovalo na lesních expozicích, nádherně se vyvinula expozice Středomoří, vzniká nová s názvem Bonsajové zahrady a nyní dokončujeme altán na Ornamentální zahradě.

V plánu jsou ale i další nové stavby, pokud se nepletu…

Ano, od roku 2002 máme takzvaný Generel botanické zahrady. Je to něco jako územní plán, ve kterém je řečeno, co a kde by mělo vzniknout a jak by zahrada měla vypadat. Tyto plány jsou dlouhodobé. Generel bude končit příští rok a nyní vzniká aktualizace, která by měla být letos hotová. Ta bude do roku 2027.

Na co se tedy podle něj mohou Pražané v nejbližší době těšit?

Zmíněný altán bude hotový v říjnu. Je to priorita, protože v současné době se příchozí návštěvníci nemají kde schovat, když je špatné počasí. Také nyní stavíme dvě nové cesty v areálu Sever.

Ten má celý projít obnovou, že?

Ano. Je to důležité nejen pro botanickou zahradu, ale pro celou Troju. Vedle nás je zoo, kam ročně přijde přes milion tři sta tisíc lidí. Do Trojského zámku zavítá sto tisíc návštěvníků a sportovce zase láká trojský kanál. Troja je zatížená jak návštěvnicky, tak dopravně. Proto by se měl hlavním vchodem do naší zahrady stát vchod z Bohnic, kam jezdí autobus z Kobylis. Chceme naše návštěvníky otočit tam. Zpátky v zahradě

Obnovou areálu Sever?

Přesně tak. Nyní tam není vybudováno vůbec nic. Kromě jediné pokladny. Jsou tam sice zajímavé expozice, ale všichni návštěvníci zatím chodí spodním vchodem z Troji, protože tady je občerstvení, skleník Fata Morgana, vinice a spousta dalších atraktivních míst. Změnou hlavního vchodu Troji odlehčíme.

Jak konkrétně chcete zatraktivnit areál Sever?

Pokud tam bude hlavní návštěvnický vchod, tak tam musí být přednáškový sál, malá restaurace, informační centrum, ředitelna, ale i odborná knihovna.

Ta je nyní pod administrativní budovou v Troji, přesunete ji?

Ano. Nyní je návštěvníkům nepřístupná. V areálu Sever by měla být přístupná odborné veřejnosti. I se studovnou, herbářem a podobně. V areálu Sever zkrátka musí být celý komplex včetně navazujícího nového subtropického skleníku. Lidé tak přijdou do vstupní budovy, kde dostanou základní nezbytné informace a služby.

Ono bude možná i pro lidi příjemnější, když vkročí do zahrady v nejvyšším bodě a půjdou pak z kopce dolů, než aby šplhali do kopce, jak je tomu nyní…

Stoprocentně. Z toho důvodu si myslíme, že budou také více jezdit městskou dopravou, aby se nemuseli vracet do kopce k autu. Zkrátka, po návštěvě nasednou dole na autobus a za chvíli jsou v Holešovicích.

Zní to hezky, ale předpokládám, že to hned tak nebude…

Vše musíte brát z toho pohledu, že botanická je příspěvková organizace hlavního města. Záleží tedy na tom, jaké budou priority Prahy. Nicméně nyní už jsou uvolněné finanční prostředky na dostavění areálu Západ, které bude realizováno příští rok. Bude tam nová pokladna, restaurace a přístup do Fata Morgany. Plus přemostění z areálu Západ k hlavní expozici. Návštěvník se tu pak neztratí. Dnes totiž musí přecházet z jednoho areálu do druhého, tak se občas ztratí.

A co se týče areálu Sever?

U něj bych chtěl ještě letos začít s projektovou dokumentací. Pokud se nám to podaří a příští rok stihneme vyřešit stavební povolení, mohlo by se v roce 2018 začít se stavbou a v roce 2019 může být hotovo. Ovšem opět to záleží na financích.

Koncem loňského roku se na magistrátu začalo hovořit o spojení botanické a zoologické zahrady. Co na to říkáte?

Myslím, že to by bylo dost nešťastné. Jsou to organizace, které se sice tváří velmi podobně, ale společenská služba, kterou poskytují, je odlišná. Zoologická zahrada je pro rodiny s dětmi. Musí se tam stále něco dít. Naproti tomu botanická by měla být pravým opakem.

Něčím klidným?

Ano. Aby sem lidé mohli přijít, posedět u kávy či vína, vychutnat si výhledy na Prahu, které jsou tu unikátní, ale hlavně byli v klidu. Může to být i tak, že si sem někdo přijde sednout číst knížku. Nemusí se nutně honit za cedulkami u rostlin. Mělo by to být estetické a zajímavé prostředí pro odpočinek.