Tajemné podzemí
Středověká díla lákají k nevšedním zážitkům
Středověká důlní díla dnes lákají turisty. Navíc stále existuje šance, že budou hornické památky zapsané i do seznamu UNESCO. Prohlídky starých dolů a šachet jsou určené ale jen těm zdatnějším.
Mauritius, Johannes nebo Jeroným. Hornická díla v Karlovarském kraji, která mohou zájemci navštívit. Na prohlídkových trasách lidé poznají nejrůznější způsoby dobývání surovin, kterými byly tehdejší doly proslulé.
Důl Johannes byl v provozu bez výraznějších přestávek od 16. století do 70. let 19. století. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, které jsou unikátní i ve světovém měřítku. V tomto směru je Johannes naprosto výjimečný. Největší komora má půdorysné rozměry 60 krát 20 metrů, při výšce 10 až 12 metrů.
K dispozici jsou pro návštěvníky dvě prohlídkové trasy. Ta základní zabere zhruba dvě hodiny, rozšířená pak čtyři hodiny. Obě trasy jsou ale fyzicky náročné a nejsou určené objemnějším návštěvníkům.
Národní kulturní památka Důl Mauritius se prezentuje jako největší cínový důl v Česku. V provozu byl neuvěřitelných čtyři sta let. Prohlídková trasa vede štolou Kryštof, která patří k nejstarším částem dolu. Ta se do současnosti dochovala v původním stavu. Zpřístupněna je třináct metrů dlouhým kovovým schodištěm. Vlastní prohlídková trasa ve štole měří více než 400 metrů a je na ní jedenáct zastávek.
Hlavní atrakcí celé trasy je ohromná podzemní komora na konci štoly. Jedná se o dobývku 65 metrů dlouhou, širokou čtyři až devět metrů a vysokou až 25 metrů. To je o metr více, než měří známá rozhledna na nedalekém Klínovci.
Prohlídka zabere zhruba hodinu, trasa měří 400 metrů a k jejímu zdolání je třeba vybavení. To si lze zapůjčit přímo na místě. Průvodci doporučují teplé oblečení, protože v podzemí se teplota pohybuje okolo sedmi stupňů Celsia.
Další cínový důl, kde horníci v dobách jeho největší slávy vytěžili asi 500 až 700 tun cínu se nachází ve Slavkovském lese nedaleko od Sokolova. Nebyl sice nikdy tak bohatý a věhlasný jako jiná díla v okolí, ale zato se zachoval v původní podobě. V centrální části dolu se nacházejí impozantní komory ze 16. století. V řadě prostor jsou stěny a stropy zbarveny černě od sazí, které se usadily při sázení ohně.