Parkuj v klidu. Jinde
Nejen Praha, ale také další česká města hledají cestu, jak vyhnat všechny řidiče, kteří by snad chtěli parkovat zadarmo.
Modrá zóna je jako červený hadr na býka. Nepopulární termín.
Mnoho českých měst chystá velké změny v parkování, ale vehementně se brání říkat jim „modré zóny“. Fakticky jde však o stejný či podobný systém, jaký nyní spouští Praha.
Ano, jediný rozdíl je často v tom, že po asfaltu se netáhne modrá čára, ale buď má jinou barvu, nebo na zónu místo čar upozorňuje jen dopravní značka.
Každopádně jde o velkou změnu oproti klasickým parkovacím automatům s taxou několik korun, protože tady už není účelem vybrat peníze, ale odradit přespolní od vjezdu.
Za dva týdny bude například – na sídlišti Tůně – Prahu v regulaci parkování následovat Uherské Hradiště na druhém konci republiky. „Záměrem města je výrazně zvýhodnit místní občany v dané lokalitě a umožnit jim parkovat v místě bydliště. Zóna byla dlouhodobě využívána k parkování řidiči, kteří v místě nebydlí a pouze potřebovali parkovat zdarma,“vysvětluje mluvčí radnice v Hradišti Jan Pášma.
Sídliště Tůně leží blízko centra a jako populární „odkladiště aut“zadarmo slouží. Nově místní obyvatelé zaplatí „symbolických“100 korun na rok, cizí 10 korun na hodinu. Vtip je v tom, že radnice čeká, že venkované spíš Tůně uvolní, než aby tam za svou pracovní dobu proparkovali 80 korun denně.
Berounské modré čáry
Středočeský Beroun řešil na sídlišti u centra úplně stejný problém. Jenom zvolil klasické modré zóny namalované na dlažbě. „I ty už jsou ale narvané. Radnice vydala příliš mnoho karet,“vysvětluje zastupitel Berouna Patrik Brodan.
Když totiž člověk splní podmínky, úřad mu nemůže kartu upřít. Výsledek je tedy ten, že se řidiči dál perou o parkovací místa. Je jich sice méně než před érou zón, ale zase si to museli zaplatit.
Platí nepřímá úměra, že čím větší město, tím méně volných míst na parkování je. Po zavedení regulace máte sice v Berouně nebo v Uherském Hradišti stále možnost parkovat zadarmo, ale vzdálenost, kterou půjdete k vozu, se prodlouží.
Proto je důležité, jakou cestou se příští rok na jaře vydá druhé největší město republiky – Brno. Rozhodně se tamní projekt nebude jmenovat „modré zóny“, nýbrž „rezidentní parkování“.
Moravané se při hledání parkovacího místa zapotí. Zuzana Taušová z brněnského magistrátu už teď předesílá, že „pro různé oblasti zařazené do projektu budou platit různé režimy“. Hodně bude přitom záležet na denní době. Taušová uvádí jeden příklad takové zóny, v níž ve dne bude ulice od 7 do 22 hodin pro všechny, „Nebrňan“však zaplatí u automatu, v noci zaparkují jen místní obyvatelé.
„Ceny karet bude městská rada projednávat v říjnu,“uvedla mluvčí. Brno má 29 obvodů a s „rezidentním parkováním“zatím souhlasí jedenáct z nich.
„Modré“Teplice bez zón
V Teplicích, kde vládne pravicový primátor Jaroslav Kubera a v mnoha věcech jde odlišnou cestou než ostatní města, nemají modré zóny šanci, přestože tam vládne „modrá“ ODS. „Nápad na modré zóny pochází od lidí, kteří si myslí, že vozovka na ulici vedle jejich domu patří také jim. Ale ona jim nepatří, protože je obecní,“říká Kubera.
V Teplicích mají jen několik parkovacích automatů s levnou sazbou na místech, kde radnice chce, aby se auta točila. Místní specialitou je živý hlídač, který kontroluje, aby auta nepřesáhla čas uvedený na lístku. Stačí se opozdit o minuty a chce doplatek.
Modré zóny slaví více než půl století své existence. „Zone bleue“či „kurzparkzone“byly poprvé zavedeny v Paříži v roce 1957. Důvod byl tehdy stejný jako dnes – nadměrný počet automobilů. Podle návrhu inženýra Roberta Thiébaulta začali řidiči ve městě využívat otočný kotouč, který určoval povolenou dobu stání. Místa, kde se používal, byla označena modře, a proto se jim začalo říkat modré zóny.
Až v 60. letech se začaly modré zóny postupně šířit do dalších západoevropských měst.
Modré zóny jsou pro řidiče to, co červený hadr pro býka. Ale jsou tu už 60 let.