Smrt přišla ve 3:36
Zemětřesení ve střední Itálii zabilo přes 120 lidí, další stovka se pohřešovala
Katastrofa nastala po půl čtvrté ráno, kdy většina obyvatel spala. „V místnosti, kde jsem měla postel, spadl strop. Naštěstí mě při zřícení minul,“popsala okamžik hrůzy Maria Gianniová, obyvatelka jednoho z domů v třítisícovém městečku Amatrice, jednom z míst, kde včerejší zemětřesení v hornaté oblasti nedaleko Perugie udeřilo nejstrašněji.
Z Amatrice se rázem stalo město ruin. „Moje město je pryč, už neexistuje,“řekl zoufalý starosta Sergio Pirozzi. Ještě v noci odhadoval, že je polovina města v troskách, po rozednění a obhlídce však svůj odhad zpřesnil na tři čtvrtiny všech domů. „Připravujeme místo pro těla,“dodal. Devastující zkázu hlásily další obce v oblasti, které se rychle změnily v symboly zkázy. V době uzávěrky tohoto vydání bylo 120 mrtvých. Zároveň probíhal boj o záchranu přeživších – pohřešováno bylo přes sto lidí. Podle českého ministerstva zahraničí nebyli mezi postiženými hlášeni žádní Češi.
Otřesy včera Italové pocítili i ve 150 kilometrů vzdáleném Římě. A odtud italští politici nešetřili sliby pomoci postižené oblasti. „Žádná rodina, žádné město, žádná vesnička nezůstane sama,“řekl mimo jiné italský premiér Matteo Renzi ve své první reakci. Chvějící se půda, ale i slova politiků však včera určitě nejsilněji rezonovaly ve městě L'Aquila, pouhých 60 kilometrů od epicentra nynějšího zemětřesení. L'Aquila se před sedmi lety, 6. dubna 2009, stala symbolem poslední podobné katastrofy v Itálii. Otřesy půdy tehdy připravily o život na 300 lidí – a po neštěstí zaznívaly podobné sliby. Odborníci tehdy upozorňovali na to, že budovy v místech, kde lze podobné otřesy očekávat, nejsou stavěny s ohledem na toto riziko. „Kdyby se to stalo v Kalifornii, Japonsku nebo v jiné zemi, kde mají protiotřesovou ochranu, podobné zemětřesení by nezpůsobilo jediné úmrtí,“řekl tehdy Franco Barberi, jeden z předních italských geologů.
Nynější zemětřesení ukázalo, jak málo se v Itálii od té doby změnilo. Odborníci upozorňují, že revitalizace zasažených oblastí není jednoduchá nejen kvůli financím, ale i kvůli tomu, že z těchto míst prchají lidé, kteří se s neštěstím nevyrovnají. Dalším problémem je, že Itálii v posledních letech chybějí peníze takřka na všechno. Zemi sužuje těžká ekonomická krize, k níž se přidala i ta migrační.
Italské úřady se včera zdráhaly odhadovat počet obětí a zraněných vzhledem k tomu, že na mnoha místech hornaté oblasti záchranné práce začaly až v průběhu dne a že rozsah poškození se někde dal předpokládat jen z leteckých snímků.
Smrtelně mělké epicentrum
Ohnisko včerejšího zemětřesení bylo poblíž města Norcia a v hloubce jen několika kilometrů. To podle seizmologů přispělo k rozsahu zkázy.
„Malá hloubka podle všeho přispěla ke zvýšené intenzitě otřesů,“řekl včera ředitel Ústavu fyziky Země v Brně Petr Špaček. Ten poznamenal, že otřesy zaznamenaly i stanice v České republice, lidé u nás je však pocítit nemohli.
Amatrice, Accumoli, Ascoli Piceno, Pescara del Tronto, Arquata del Tronto a další města a vesnice se včera měnily v symboly zkázy. „Situace je horší, než jsme si uměli představit,“prohlásil Stefano Petrucci, starosta městečka Accumoli. „Spousta domů se zcela zřítila. Víme, že pod troskami jsou lidé, ale neozývají se z nich žádné zvuky,“dodal.
Po celý den včera trval horečný boj o záchranu přeživších. Záchranáři, obyvatelé, ale i turisté často lopatami a holýma rukama odstraňovali trosky, aby se dostali k pohřešovaným.
Navíc v katastrofou postižené oblasti se během dne dál třásla země. Seizmografy včera zaznamenaly přes 200 následných otřesů, některé až o síle 5,5 Richterovy škály.
Další rána pro zemi v krizi
Italští politici se včera shodovali, že pomoc postižené oblasti se nyní stane jednou z priorit. Problém je však v tom, že není příliš z čeho brát. Italská ekonomika se v letech 2007 až 2014 prudce propadla o přibližně devět procent a nynější odhady finančních analytiků předpokládají, že by se na úroveň před krizí měla dostat až v roce 2025. Obavy vzbuzuje především předlužený bankovní sektor.
Obrovskou zátěží pro Itálii je zároveň dopad migrační krize, v níž je nyní zemi přisouzeno místo přístavu, z něhož se jde dál do Evropy jen těžko. Většina migrantů tedy zůstává. Do země jen letos připlulo už více než 70 000 lidí především z Afriky a řešení krize je v nedohlednu.