PROSTOŘEKÝ ROCKER

Před deseti lety jste se po rozvodu dušoval, že manželství už nikdy. A teď jste se podruhé oženil. Co to? Žijeme s polskou přítelkyní Joannou pohromadě už skoro dva roky a máme se rádi. Přišlo nám, že svatba vyřeší některé administrativní problémy jako pobyt, zdravotní pojištění a tak dále. To jsem ovšem netušil, co dokáže byrokracie – ať už u nás, nebo v Polsku. Ale už to máme za sebou a jsme v pohodě. Pro chlapa je rozhodně příjemné, když prohodí ve dvě v noci, že dostal hlad, a manželka se ho zeptá, jestli si chce dát řízek, nebo radši palačinky. Asi jsem zvolil dobře.

Řízky a palačinky, rozumím. Ale čím vás Joanna zaujala? Johanka je inteligentní a má na věci vlastní názor, který si dokáže obhájit, i když s ním třeba nesouhlasím. Můžeme se klidně pohádat, ale podstatný je výsledek, jestli to k něčemu vedlo. Nemá význam kecat jí do toho, když si jako věřící zajde do kostela, protože je pro mě podstatnější, že oba koukáme třeba na fotbal, který ji taky baví. V životě jsou důležité ty společné zájmy. Ona není typ, pro který jsou životní prioritou růžové botičky od Vuittona. Jdeme spolu na pivo nebo na muziku, ne na módní přehlídku.

Mluvil jste o tom, že se občas i neshodnete. Na čem třeba? Mně nechutná bigos a jí svíčková.

A něco vážnějšího? Tak třeba jsme se nepohodli na téma Putin. Podle mě je to velice schopný politický krasobruslař, protože tančí mezi vejci na strašně tenkém ledě a pořád se mu daří to nějak udržet, aniž by se to zvrhlo do válečného konfliktu nebo zásadní roztržky, i když mu to druhá strana rozhodně neusnadňuje. (Joanna: V tom s tebou souhlasím, ale je to špatný člověk.) Možná je to špatný člověk, ale já na něm obdivuju, jak v tom dokáže bruslit. To ovšem neznamená, že jsem nějaký jeho příznivec. Jen oceňuju, jak dokáže využívat umění možného. Proboha! Můj děda jako ruský emigrant seděl devět let v gulagu! Já vyrostl na tom, že jsem Rusáky a bolševiky odjakživa