Palio, zábava jak ve středověku

„Zásadně nefoť chlapy, když se začnou na konci dostihů rvát, to by byl tvůj konec!“zní docela dobře míněná rada jednoho z barmanů v malém bistru nedaleko hlavního náměstí v Sieně. Konečně si vyfotím Palio, říkám si…

Poslední paprsky slunce ozařují tváře účinkujících a já si připadám jako v šestnáctém století… Přichází skupina rytířů v nádherných brněních. Za nimi vlajkonoši, kteří předvádějí úchvatné pohyby se svými vyšívanými vlajkami. Vyhazují je chvílemi i velmi vysoko do vzduchu a je znát, že to mají dokonale nacvičené.

Jsem právě na té nejspektakulárnější italské oslavě – Paliu. Koná se v toskánském městě Siena, a tedy v klenotu italské architektury. Jsou to vlastně koňské dostihy pořádané na hlavním náměstí Piazza del Campo. Každý rok Palio probíhá ve stejném datu, a sice 2. července a 15. srpna.

Slavnost, která se datuje od roku 1273, zůstala stejná až do dnešního dne. Sieňané dokonce tvrdí, že původem pochází z římských dob, kdy zkoušeli svůj um na koních bez sedel velitelé kavalerií.

Samotným dostihům předchází ukázka jezdeckého umění italských četníků (carabinieri), kteří procválají kolem náměstí s tasenými šavlemi a posléze vše opakují, ale tentokrát v plném trysku. Musím říci, že je to zážitek, na nějž se jen tak nezapomene.

S koněm do kostela

V Sieně je 17 městských čtvrtí, takzvaných „contradas“. Tyto čtvrtě mají různá jména, např. Žirafa, Panter, Strom atd. Vyobrazení těchto symbolů můžete vidět na překrásných hedvábných praporech, které zdobí danou čtvrť. Z těchto 17 čtvrtí se každý rok vylosuje deset a ty potom mezi sebou soutěží. Každá čtvrť má tedy svého koně.

Odpoledne se chodí v každé čtvrti s dostihovým koněm do kostela pro požehnání. Ano, skutečně!

Bloumám uličkami Sieny a popíjím vino rosso. Občas také zkusím i nějakou tu místní specialitu. Tady v Toskánsku je opravdu co ochutnávat, neboť Siena je situována v centru snad té nejkrásnější krajiny. S tím vínem bych to ale neměl moc přehánět, za chvíli již musím být na náměstí a zaujmout nějaké pro mne skvělé místo, rád bych ještě také zvládl něco vyfotit.

Sehnat akreditaci pro fotografování přímo na závodní trati není zrovna jednoduché, ale doporučoval bych čekat zhruba dvě až tři hodiny před zahájením (hlavní dostihy jsou okolo sedmé večer) a před bariérami si tak zajistit dobrý výhled.

Další možností je zakoupit si místo na jednom z gotických balkonů a mít tak pohled shora. Tato místa bohužel nepatří k nejlevnějším, stojí 200 až 300 eur.

Další a pravděpodobně nejlepší způsob, jak celou akci dobře zhlédnout, je být při ranních či večerních zkušebních dostizích. Ty se konají tři dny předem každé ráno a večer. Avšak odpoledne 2. července či 15. srpna, kdy to všechno opravdu propukne, se začíná velice efektní přehlídkou rytířů, bubeníků, jezdců a vlajkonošů. Některé středověké kostýmy stojí opravdu za to.

Mrtvolné ticho

Dav už začíná skandovat, ale chvílemi také upadat do mrtvolného ticha. Závod začíná!

Rivalita mezi jednotlivými čtvrtěmi je obrovská. Hlavní cena pro vítěze dostihu může být až 100 000 eur (zhruba 2,7 milionu korun). Napětí se dá už krájet!

Samotný závod probíhá velice rychle, deset koní prosviští kolem