Jaký úrok je běžný a jak ho zdanit?

Vrámci rodiny či kamarádských zápůjček je celkem běžné, že se nesjednává žádný úrok. Slušný vypůjčitel vrací peníze spolu s obrovskou bonboniérou či luxusním mokem nebo zaokrouhlí půjčenou částku směrem nahoru (záleží na výši zápůjčky).

Ale v principu je možné úrok ve smlouvě sjednat. Jeho výše by neměla být v rozporu s dobrými mravy: zapůjčitel nemůže chtít na úroku více, než je samotná jistina. Tedy vydlužitel zaplatí maximálně dvojnásobek. To neplatí, pokud by věřitel uplatnil své právo u soudu – pak naskakuje zákonný úrok z prodlení, tedy úrok i z úroku.

Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. V současné době je to 8,05 procenta.

Pro zapůjčovatele je přijatý úrok zdanitelný příjem. Patří do příjmů podle § 8 zákona o dani z příjmů – příjmy z kapitálového majetku. Pokud má zaměstnanec (kromě mzdy) příjmy vyšší než 6 000 korun (včetně příjmů podle § 8), bude podávat daňové přiznání a uvede v něm i příjmy získané z úroků. Lidé, kteří nejsou zaměstnanci (studenti, důchodci, mateřská...) mají hranici pro podání daňového přiznání 15 000 korun. Sem se nepočítají důchody, stipendia, sociální dávky ani příjmy z dohod.