Ticho! V noci bude klid, úřady přitvrdí

Kdo bude chtít oslavovat po 22. hodině, musí akci nahlásit rok předem

BRNO V obcích ubude kultury i společenského života, zlobí se starostové. Od října totiž musí být všechny akce, které se konají po 22. hodině, nahlášeny rok dopředu v obecně závazné vyhlášce. Dřív přitom stačilo, aby večerní zábavu schválila rada nebo zastupitelstvo města. Je to opatření, aby lidé dopředu znali počet nocí, které probdí, vysvětluje novelizaci zákona ministerstvo vnitra.

Spontánním akcím, které nekončí, dokud proudí zábava, má být konec. Ministerstvo vnitra schválilo novelizaci přestupkového zákona, který přísněji dohlíží na dodržování nočního klidu. Obce musí do října v obecně závazné vyhlášce stanovit případy, kdy hrozí, že se zábava protáhne, a nechat ji schválit zastupiteli.

Jenže to dost dobře nejde, oponují starostové. „Je to další krok k tomu, aby především spolky ztratily chuť pořádat jakékoliv akce. Všechny jsem je oslovil, ale bylo pro ně velmi obtížné na začátku září plánovat akce na další rok a zařadit je do vyhlášky. S akcemi, které organizují na základě podnětů lidí nebo spontánnosti, s těmi mají smůlu. Rozhodně ubude společenských a kulturních akcí, nikdo nebude riskovat, aby na něj jako na pořadatele někdo podal stížnost,“míní třeba starosta městyse Višňové na Znojemsku Vladimír Korek (Nezávislí kandidáti). Městys se snažil v metodice, kterou ministerstvo vydalo, najít kličky, jak se dá obecně závazná vyhláška zpracovat volnomyšlenkářsky. Nepovedlo se.

Problém je, že pokud se rozhodne pořadatel uspořádat akci, která dosud není uvedena ve vyhlášce, musí počítat s tím, že zastupitelé většinou zasedají jen jednou za čtvrt roku. Pak si počká, jestli jeho akci zastupitelé vyhodnotí jako výjimečnou a předvídatelnou. Pak teprve může vyhlášku doplnit, účinnosti však nabývá až po patnácti dnech na úřední desce. „A to má do spontánnosti dost daleko. Funguje to třeba takhle – místní rybáři mají závody v lovení kaprů. Jde jim to, kaprů je pro celou vesnici, tak se donese bečka s pivem a slaví se. Tohle nikdo nikdy dopředu neodhadne,“popisuje David Protivínský, rybář z Vyškova.

Je to další krok k tomu, aby především spolky ztratily chuť pořádat jakékoliv akce. Vladimír Korek, starosta

Novelizace přestupkového zákona reaguje na nález Ústavního soudu z června letošního roku. Podle něj musí obyvatelé obce s dostatečným předstihem vědět o zkrácení nočního klidu, popřípadě o tom, že v konkrétní noci nebude klid vůbec.

„Aby lidé mohli počet a rozložení probdělých nocí v roce předvídat, tedy aby přesně věděli, kdy či za jakých okolností na nerušený odpočinek v délce osmi hodin vzhledem k místním specifikům nemají nárok,“zní nález soudu.

Tyto dny tedy musí obec do vyhlášky zadat pod konkrétním datem (například 1. 1.), datovatelným obdobím (například velikonoční svátky) či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné (například vinobraní).

„Zákonem chráněný zájem na ochraně nočního klidu má přednost před konáním narychlo svolaných akcí či oslav. Obce by se proto měly při zkracování či nevymezování doby nočního klidu omezovat pouze na výjimečné případy a mělo by se tedy jednat jen o několik dní v roce,“zrekapituloval mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Z toho vyplývá, že nejde stanovit výjimku plošně – třeba pro všechny pátky a soboty v roce.

Nespokojení starostové

Na to, jak najít přijatelný kompromis a jak návštěvníky, kteří se chtějí bavit na veřejných akcích i v pozdějším čase, nemuset posílat domů, se zaměřil i Svaz měst a obcí ČR. Podle jeho předsedy by si výjimky zasloužily rozšířit. „Mezi akce dané do vyhlášky by měly patřit například národní soutěže či různá mistrovství. Zjednodušeně události ‚nadmístního‘ charakteru. Nelze totiž předvídat, kdo vyhraje, a je logické, že pokud se tak stane, lidé budou chtít slavit i po desáté hodině večer,“vysvětluje předseda svazu a zároveň starosta Kyjova František Lukl.

Radnicím také vadí, že s nimi novou metodiku nikdo neprobíral. „Ve výkladech nových pravidel jsou zmatky a uvítali bychom každou pomoc při zavádění novinek souvisejících s tímto tématem. Máme obavy, že to, co si zákonodárci od nového postupu slibovali, v praxi nepřinese kýžené výsledky a problémy nevyřeší. Rozhodně si nedokážeme představit, že by mohlo být reálné do vyhlášky zadat s dostatečným předstihem všechny akce,“míní třeba mluvčí vyškovského městského úřadu Dana Ryšánková.

Doma dál bez vyhlášky

Novelizace se netýká rodinných oslav, ty se nikde hlásit nemusí. „Obyvatelé se nemusí bát o své soukromé oslavy. Mohou se konat i po 22. hodině, pokud neporušují noční klid,“potvrdila náměstkyně ministra vnitra pro veřejnou správu Jana Vildumetzová. Jenže právě při nich bývá největší problém, oponují starostové.

„Termíny tradičních obecních akcí občané znají. Problémy s rušením nočního klidu byly vždy pouze při pořádání různých soukromých akcí, narozenin a rodinných oslav, a to obecně závazná vyhláška stejně nevyřeší,“myslí si první muž Dobšic Jaroslav Jenšovský (Sdružení nestraníků).

Jen v Brně letos strážníci řešili 245 případů rušení nočního klidu. Většinou jde o jednotlivce, v menší míře o skupinky lidí, právě při oslavách narozenin, nebo pak restaurace, kde hraje hlasitá hudba.

„K rušení nočního klidu dochází nejčastěji u dopravních uzlů nebo na sídlištích, často v době, kdy se lidé vracejí z restaurací a mají potřebu sdělit své rozjitřené emoce co nejširšímu počtu osob,“popisuje preventista brněnských strážníků Michal Simandl.

Někdy podle něj stačí domluva, jindy přijde na řadu bloková pokuta do pěti tisíc korun. Ti, kteří s pokutou nesouhlasí, nebo se u nich sankce míjejí účinkem, zamíří ke správnímu řízení. „To pak hrozí nejen pokuta, ale pokud nemá v místě opakovaného protiprávního jednání bydliště, tak sankce i zákaz pobytu,“uzavírá Simandl.

„Měly by tam být i sportovní soutěže. Nelze totiž předvídat, kdo vyhraje, a je logické, že výhru lidé budou chtít slavit i po desáté hodině večer.“