Řada náloží a podezřelý: New York drží Afghánce
NEW YORK Americká policie včera dala jméno muži, který mohl odpálit bombu v New Yorku a možná připravoval další útoky. Je to Afghánec. Věk: 28 let. Jméno: Ahmad Khan Rahami.
Charakteristika: ozbrojený a nebezpečný.
Původ: přistěhovalec, který už má občanství USA. Včera byl dopaden v New Jersey ve městě Linden. Předtím byl pár kilometrů odtud, v sousedním městě Elizabeth, nalezen batoh nejméně s pěti malými nástražnými zařízeními.
Rahami žil v Elisabeth. A přesně tam byla už v neděli nalezena výbušnina v odpadkovém koši. Newyorský starosta Bill de Blasio včera řekl, že s každou hodinou vše ukazuje víc a víc na mezinárodní terorismus. (vod)
Jestli si myslíte, že terorista z New Yorku, jakým byl možná Afghánec Ahmad Khan Rahami, musel projít nějakým záškodnickým kurzem, aby dokázal udělat bombu, jste na omylu.
Stačila mu první třída, aby uměl slabikovat, a pár pořadů o vaření, aby věděl, co je to papiňák.
Návod, jak z něj udělat bombu, takový člověk najde na první kliknutí na internetu.
Na straně 42 svého Návodu jak přežít na Západě ho popisuje „příručka svatého bojovníka“vydaná loni Islámským státem.
Ale stejně tak ho popisuje masový americký časopis Popular Science, volně přeložme jako Věda pro každého, s nákladem milion a 300 000 výtisků. S pomocí infografiky 22. dubna 2013 vysvětluje, jak to celé funguje a že nejlépe je dát dovnitř hřebíky a kuličky z ložisek, aby to mělo patřičné grády.
Heslo je i na wikipedii. Dokonce i česky. A proč ne: za ty roky, co v papiňáku teroristé vaří smrt, se popis objevil všude možně od západních médií, džihádistických webů a brožurek až po National Public Radio, což je americká podoba veřejnoprávního rozhlasu, ovšem velmi umírněná a považovaná za etalon zdrženlivé novinařiny.
Návod je po ruce a je relativně tak snadný, že magazín al-Káidy Inspiruj věřící opatřil instruktážní článek titulkem Vyrob bombu u maminky v kuchyni.
Papiňák není žádný nový teroristický objev: už kdysi dávno na to přišli Afghánci, výroba téhle bomby patřila k základnímu výcviku. Od roku 2002 bouchaly všude možně od Indie přes Nepál až po Francii. Už v roce 2004 strašily tlakové hrnce americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti natolik, že o nich vydalo samostatnou brožuru.
Od té doby papiňáky vybuchovaly – nebo selhávaly – například ve Švédsku, Pákistánu, Řecku, Kanadě, na newyorském Times Square či při bostonském maratonu.
Proč tak banální pomůcka? Právě proto, že je banální. Nebudí pozornost. Píše to i Příručka svatého bojovníka: Dejte ho do kufru auta nebo do baťohu, tím ho zamaskujete.
Vyrobit pak bombu je docela snadné. Jen potřebujete výbušninu – a nemusí k tomu být jen nějaká vojenská. I když ta je ideální, protože s ní běžný hrnec z kredence získá smrtící sílu miny.
Když není po ruce vojenská výbušnina, džihádisté radí improvizovat z běžně dostupných zdrojů. Při útoku na Times Square použili obyčejné rachejtle. Jindy doporučují vložit dovnitř několik sprejů, protože jsou hořlavé a jsou pod tlakem.
Džihádista odněkud z Afghánistánu považuje za Alláhovo dílo, že to pak tak mocně bouchne, ale my, kteří jsme chodili do školy, víme, že je v tom fyzika.
Voda se za normálního atmosférického tlaku vaří při teplotě sto stupňů, ale papiňák je účinnější hrnec, protože je uzavřený, tudíž při vaření natlakovaný, a voda tam dosáhne teploty asi 124 stupňů.
Je jako „nadržená“sopka. Média například popisovala, jak před čtyřmi lety při vaření explodoval papiňák v Havířově a vyletěl oknem tak daleko, že bylo obtížné ho najít.
Jenže když uvnitř hrnce něco úmyslně exploduje a umocní tak sílu výbuchu, je to mnohem horší.
Hrnec funguje stejně jako granát. Kdyby výbušnina v granátu vybuchla jen tak, na stole, nic vážného by se nestalo. Ale protože exploduje pod tlakem, roztrhne tělo granátu a vyšle do prostoru střepiny. S kuchyňským tlakovým hrncem je to úplně stejné, i když je určen pro vaření a ne pro svatou válku.
Ničivý efekt se ještě zesílí tím, že se dovnitř vloží hřebíky, kamení, kousky kovu, žiletky, zkrátka cokoliv je po ruce a může fungovat jako šrapnel. Příručka svatého bojovníka uvádí, že Taliban tam dává i pepř a koření, aby napadení měli problémy se zrakem. Počáteční rychlost může být, jak napsal časopis Popular Science, skoro stejná jako u kulky.
Celé se to odpálí buď vařením, což je nepraktické, nebo aktivováním mobilu, který je uvnitř, ovladače garážových dveří, pageru, kuchyňského časovače, budíku či digitálních hodinek.
Zní to složitě, ale je to jednoduché a teroristé to vědí očividně dobře.
V papiňáku, jaký byl použit v New Yorku, teroristé kuchtí smrt už spoustu let. Návody tisknou i západní média, protože není co tajit: tak je to totiž jednoduché.