Číňané chtějí mít také volné neděle
Sedmidenní pracovní stereotyp pražské tržnice Sapa vzal zasvé. Čínští podnikatelé se rozhodli, že v neděli své obchody zavřou. Čas raději věnují rodinám.
Dosud to bylo v našich končinách něco samozřejmého. Číňané a Vietnamci pracují od rána do noci, od pondělí do neděle. Teď už to neplatí. V pražské tržnici Sapa, která je největší vietnamskou baštou v Česku se zhruba dvěma tisíci obchůdky a živnostníky, na dveřích některých podniků visí upozornění: od 3. 7. 2016 bude každou neděli u všech čínských obchodníků „Zavírací den“.
Zjistit, proč čínské obchody zavírají, není úplně jednoduché. Otázka po důvodu jako by mnohým z oslovených čínských podnikatelů či místních trhovců přišla zcela zbytečná. „Chtějí mít volněji, protože každý den pracují. Všichni se dohodli, že v neděli zavřou. Čí to byl nápad, nevím,“svěřil se živnostník Ming Li, který opravuje mobilní telefony a počítače. Sám je výjimkou. O nedělích totiž zavíral svůj krámek už dříve.
Kolektivní vůle
Mříže se v neděli objevují hlavně na obchodech, které mají coby hlavní sortiment boty. Zavřeno má velkoobchod obuvi Lalikaer, Kang You, boty Bless, Rumbold a mnoho dalších.
„Já pracuji každý den od devíti do šesti do večera. Jsem za to rád,“líčí třiatřicetiletý Lin Mingxing, jednatel velkoobchodu s obuví Road Star Group, který se teď bude moci více věnovat rodině.
Na život mimo tržnici Sapa tato kolektivní vůle žádný vliv nemá. A uvnitř tržnice, jíž se přezdívá Malá Hanoj, se zavírací den týká jen třiceti až čtyřiceti obchodů. Uzavřeno je kromě velkoobchodů s obuví také několik prodejen s domácími potřebami nebo s textilem.
Čínské obchody uzavřely najednou kvůli konkurenci. „Domluvili se takhle, protože když jeden bude mít otevřeno, tak ostatní nemohou zavřít,“vysvětlil jeden z místních prodejců orientálních suvenýrů, který v neděli postával před svým obchodem. Číňané v Česku vynikají pracovitostí stejně jako Vietnamci. Někteří v Sapě pracují osm hodin denně, jiní mnohem déle. Podle servírky z restaurace Co Ngu Quan jsou dokonce někteří podnikatelé v Sapě zvyklí pracovat od šesti hodin ráno až do půlnoci. „My zavírat nemůžeme. Pro nás je neděle hlavní prodejní den, kdy k nám chodí turisté,“říká usměvavá žena.
Turistická atrakce v Libuši
Tržnice na okraji Prahy se částečně stala turistickou atrakcí. Nejen na jídlo sem přijíždějí zájezdy Poláků, Maďarů, Rusů i Němců. Uzavření čínských obchodů s obuví ale poznamenalo všeobecný ruch jen minimálně.
Dávno neplatí, že tržnice v Libuši je uzavřenou komunitou. „Osm z deseti dodávek, které sem jezdí obchodovat, řídí Češi nakupující zboží ve velkém,“popsal situaci předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter, který objem vietnamského obchodu v tuzemsku odhaduje na 20 miliard korun ročně. Vietnamská komunita je ve srovnání s tou čínskou mnohem početnější.
„Odhaduji, že 27 tisíc Vietnamců zde podniká na živnostenské listy,“říká Winter. Nové síly z Vietnamské socialistické republiky však nepřicházejí, systém VisaPoint pro přidělování víz podle něj nefunguje a vietnamští pracovníci se sem dostanou jen přes tamní mafii.
Problém sehnat deset šiček na výrobu stanů a přístřešků ke karavanům má například svitavský výrobce technických tkanin Svitap. „Jedinou překážkou se stává systém VisaPoint, který je uměle nastaven tak, aby existoval prostor pro machinace a korupci,“uvedl personální ředitel textilky Vladimír Malý. Ze situace viní ministerstvo zahraničních věcí, které se podle něj stylizuje do pozice mrtvého brouka.