Jak se Finsku daří „rušit“bezdomovce? Dá jim domov

HELSINKY, PRAHA Finsko už dlouho prochází ekonomickou krizí. Přesto je nyní jedinou zemí v EU, kde v posledních letech klesá počet bezdomovců. Jak je to možné?

Z nyní vydané zprávy finského Výboru pro otázky bezdomovectví vyplývá, že od roku 2008 až do roku 2014 počet lidí, kteří jsou dlouhodobě bez domova, trvale klesal až na zhruba 12 000. A ke konci roku 2015 už jich bylo jen sedm tisíc. Z tohoto počtu přitom 80 procent tvoří lidé, kteří dočasně bydlí u příbuzných či blízkých.

Co vše ulehčí stálá adresa

Tento vývoj, který nemá v Evropské unii obdoby, je podle odborníků výsledkem propracovaného státního programu na boj s dlouhodobým bezdomovectvím, jehož prvním bodem je: dát nejdříve těmto lidem bydlení („housing first“). Musí to být objekt se stálou perspektivou života – dočasné ubytovny se do něj nepočítají.

Hlavním mottem tohoto programu je idea, že pokud lidé mají takový domov, řeší se daleko snáze problémy s jejich sociálním začleněním, ale i zdravotnickou péčí. Dřívější systém dočasného a přechodného ubytování podle finských úřadů zdaleka tak dobře nefungoval.

Odborníci na finském příkladě vyzdvihují především fakt, že strategie dávat bezdomovcům „stálou adresu“ umožňuje na celonárodní úrovni vytvářet partnerství mezi státem, místními komunitami, nevládními organizacemi, ale i firmami, které chtějí do programu boje s bezdomovectvím přispět.

Lepší než díra beze dna

Vyhlásit pravidlo „bydlení nejdřív“samozřejmě není zadarmo. Finsko má pro tyto účely propracovaný systém sociálního bydlení, kromě toho vykupuje byty na soukromém trhu a zároveň investuje do staveb bytů pro takzvané „bydlení s podporou“. Důležitou součástí programu je přeměňování útulků a ubytoven na plnohodnotné bydlení. Posledním velkým útulkem pro bezdomovce v Helsinkách byla ubytovna Armády spásy s 250 lůžky. Před několika lety však byla tato ubytovna ze státních prostředků kompletně přebudována a dnes je v ní 80 jednopokojových bytů.

To vše stojí stát peníze – podle odborníků však v konečném souhrnu vyjde laciněji zaměřit se na vyřešení prvotní příčiny bezdomovectví (neboli absence domova) než pokoušet se bezdomovce nejdřív nějakým jiným způsobem vychovávat či zmírňovat jejich úděl.

„Říkat v kterékoli zemi na Západě, že na rozvoj sítě sociálního bydlení nejsou peníze, je nedorozumění. Těch peněz bude jinak podle našich analýz ještě víc a zmizí v díře beze dna,“soudí Juha Kaakinen, šéf nadace Y Foundation, která sama poskytuje bydlení zhruba 6,5 tisíce bezdomovců.