OVB je otloukánek. A ostatní?
Na finanční poradce se aktuálně lijí kýbly se špínou. Proč se však nikdo neptá, co dělaly pojišťovny, jejichž produkty poradci prodávali? A co na to stát?
Vminulém týdnu propustila poradenská společnost OVB tři zemské ředitele. O skutečných důvodech se pouze spekuluje, ovšem jeden rozměr celá událost má – kritika ze všech stran se snesla primárně na OVB a v komentářích v internetových diskusích zaznívaly tu více, tu méně uvěřitelné historky o pochybeních jejích poradců.
OVB zcela jistě není jediná. Skoro v každé poradenské síti se najdou vykukové, kteří nehledí napravo nalevo. Vidina velkých peněz za relativně malé úsilí je veliká. Prakticky vždy na úkor klienta.
Celá věc však má i další rozměr. Proč se poukazuje jen na finanční poradce? Kde je odpovědnost pojišťoven samých, jejichž produkty poradci prodávají? A co na to orgány dohledu a ochrany spotřebitele?
Vraťme se k OVB. Na jaře 2016 ji Česká národní banka trestá pětimilionovou pokutou. Její lidé se v letech 2010 až 2013 dopouštěli klamavých obchodních praktik. Prodávali totiž investiční životní pojištění – pro ně provizně nejzajímavější produkt – jako spoření. Tedy finanční produkt s jistým výnosem, na který klienti slyší spíš než na nejisté investování. Navíc „zapomněli“ klientům říct, že se ke svým penězům – na rozdíl od spoření – jen tak nedostanou, a také jim „zapomněli“říct, že jde o spoření tuze drahé, které už jen kvůli extrémním poplatkům nemusí zajistit ani návratnost vkladů. Podle informací MF DNES šlo zejména o program Profi Invest České pojišťovny (ČP). Tedy pojištění Dynamik převlečené do exkluzivního kabátu pro OVB.
Pochybné praktiky
Na tom, že je spolupráce mezi OVB a ČP nadstandardní, není nic divného. A to i v personální oblasti – vždyť aktuální šéf OVB Miroslav Řezník měl sám ještě v době svého působení v ČP distribuci pojištění na starosti. Divné však byly praktiky, které poradci nebo sama pojišťovna při sjednávání smluv používali.
K jednání poradců OVB již bylo řečeno mnoho – MF DNES ví o případech klientů s pojistným v řádu desítek tisíc měsíčně. Stejně tak redakce ví o smlouvách sjednaných i do sta let klientů. Viděla také dokumenty porovnávající životní pojištění se stavebním spořením, na jejichž základě bylo klientům prezentováno lepší zhodnocení na pojištění již během prvních šesti let. Stejně tak má k dispozici dokumenty svědčící o hromadných náborech nezletilých poradců, mj. právě do struktur vyhozených ředitelů Zoubka, Kokty a Lichtenterka. Nezletilci se podíleli na prodeji pojištění především členům vlastních rodin, kdy se peníze překlápěly ze stavebního spoření či termínových vkladů ve prospěch „životek“.
Ovšem co pojišťovna? ČP po dobu mnoha let nezveřejňovala poplatky u produktů životního pojištění, bez problémů přijímala do pojištění smlouvy s úložkami v řádu desítek tisíc měsíčně, často na nesmyslnou dobu. Poradce OVB velmi svérázně informovala o parametrech produktů: sazebník pro OVB mnoho let neobsahoval klíčové informace o výši počátečních a správních nákladů, tedy těch klíčových, účtovaných po celou dobu pojistné smlouvy ve výši až 10,8 % z ročního pojistného. Interní materiál „Profi info České pojišťovny“hovoří o spořicí složce Profi invest jako o běžném účtu. Proč takové informace dostávali poradci OVB? A lze vyloučit, že takové zavádějící informace předávali dále potenciálním zájemcům o smlouvy ČP?
Pokud už tedy ČNB vyměřila sankci OVB, je namístě otázka, zda měří stejným metrem i pojišťovnám. Uvedené praktiky jsou veřejně známé. Mimo to ČNB disponuje řadou stížností klientů poškozených i v souvislosti s uzavíráním smluv ČP, a přesto není nic známo o tom, že by ČNB vůči ČP jakkoli zasáhla.
Čeká se velká právní bitva
Existuje ještě jeden státní orgán, který by měl konat. Finanční arbitr ČR, organizační složka státu, která byla přímo zřízena pro řešení sporů v oblasti ochrany spotřebitele, a to i v souvislosti s uzavíráním smluv životního pojištění a činností pojišťovacích zprostředkovatelů.
Jeho nálezů, které by pomáhaly napravovat pokřivený pojistný trh, je však zatím věru málo. Ačkoli z protokolů z průběhu řízení, které má MF DNES k dispozici, je zřejmé, že arbitr má k některým praktikám pojišťoven ostrý postoj, jeho rozhodovací činnost v této oblasti není zatím nijak oslnivá.
Jen loni se zabýval 803 případy týkajícími se životního pojištění. Od roku 2013, kdy začal tento druh sporů řešit, však rozhodl zatím jen v 11 případech, alespoň podle údajů z jeho webu. Nedá se mu upřít snaha dovést většinu sporů ke smíru. Proč však nerozhodne alespoň v těch případech, ve kterých již pojišťovny na základě zjištěných pochybení marně vyzval ke smíru s klientem?
Bojí se arbitr rozhodovat? Možná, že ano. Ať rozhodne jakkoli, dá se očekávat velká právní bitva, jeho nálezy jsou totiž napadnutelné soudně. A dnes je situace tak vyhrocená, že proti sobě stojí šiky právníků jak na straně pojišťoven či zprostředkovatelů, tak na straně poškozených a naštvaných klientů.
OVB zcela jistě není jediná. Skoro v každé poradenské síti se najdou vykukové, kteří nehledí napravo nalevo. Vidina velkých peněz za relativně malé úsilí je veliká.