Blanka je čtyřikrát bezpečnější než silnice na povrchu

Pokud řidiči projíždějí tunelovým komplexem Blanka, mají oproti jízdě na povrchu čtyřikrát menší pravděpodobnost, že budou bourat. Vyplývá to z vyhodnocení ročního provozu Blanky, které vypracoval správce tunelu, společnost Satra.

„Vezmeme-li srovnatelný úsek komunikace na povrchu, například Jižní spojku, a budeme brát v potaz počty aut, počty ujetých kilometrů a nehod, vyjde nám, že v Blance dochází k nehodám čtyřikrát méně často,“vysvětluje mluvčí Satry Jakub Karlíček. Toto zjištění podle něj potvrzuje ty odhady, které před spuštěním Blanky tvrdily, že zahloubení dopravy pod zem přinese menší nehodovost. Především díky plynulejší dopravě, absenci křižovatek a menšímu množství rušivých vlivů, například billboardů.

Stejný pohled na uplynulý rok provozu Blanky má také organizace BESIP. „Z hlediska infrastruktury je tunel velmi bezpečný. Je tam regulovaná rychlost, připojovací a odpojovací jízdní pruhy jsou dostatečně dlouhé a řidiče nic nerozptyluje od toho, aby se věnoval provozu před ním,“myslí si šéf BESIP Martin Farář.

Bezpečnost v Blance navíc hlídají speciální čidla, která při mimořádné události okamžitě upozorní dispečera.

Nejčastější prohřešek? Rychlost

Za rok fungování tunelového komplexu Blanka v něm došlo celkem

k dvaašedesáti dopravním nehodám, z toho čtyři nehody doprovázela zranění. V březnu například záchranáři vezli do nemocnice muže s úrazem hlavy a zraněnou těhotnou ženu poté, co do sebe v dejvické části komplexu směrem na Troju vrazila tři osobní auta.

Přesto, že je v Blance rychlost omezena na sedmdesát kilometrů v hodině a v místech, kde se auta připojují, je maximálně padesátka, snaží se někteří řidiči průjezd tunelem krátit rychlou jízdou. Podle statistik společnosti Satra docházelo za uplynulý rok k překročení rychlosti průměrně ve 2 400 případech měsíčně. „Někdy se rychlosti pohybují i kolem 140 kilometrů za hodinu,“upozorňuje Karlíček.

Právě nedodržování povolené rychlosti je podle pražské policie nejčastější prohřešek, kterého se řidiči v Blance dopouštěli. Mezi další časté přestupky patřilo například nedodržování bezpečné vzdálenosti nebo nerespektování světelné signalizace.

Za uplynulý rok řidiči v Blance bourali dvaašedesátkrát. Podle expertů se tunel co do bezpečnosti osvědčil.

Hasiči dokoupili termokamery

Na nový tunel si nemuseli zvykat jen řidiči, ale také bezpečnostní složky. Převážně si jej však pochvalují. „Zprovozněním tunelu došlo v mnoha případech ke zkrácení dojezdových časů policie na místo události,“říká mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. A podobné zkušenosti mají také hasiči. Ti však vzhledem k náročnosti zásahu při případném požáru v tunelu museli doplnit své „pracovní“vybavení.

Sbor nakoupil například nová hydraulická vyprošťovací zařízení, cisterny nebo termokamery, které by hasiči použili v případě, že by v tunelu kvůli kouři nebylo vidět.

K tomu, aby byly všechny složky záchranného systému na případný zásah co nejlépe připravené, proběhlo v tunelovém komplexu Blanka několik bezpečnostních cvičení. Poslední takové se uskutečnilo v červenci a hasiči při něm trénovali například nájezdy k místu nehody a pilovali dojezdové časy. „Z hlediska požární bezpečnosti se jedná o jeden z nejbezpečnějších tunelů v Evropě,“shrnuje zkušenosti pražských hasičů mluvčí Pavlína Adamcová.