Odtud vládnou
Kraje sídlí v pivovaru i úřadovně gestapa
Sídlo gestapa či KSČ, pivovar, výzkumný ústav, poliklinika, kasárna, továrna, škola... Těmto institucím či účelům sloužily budovy, které před lety obsadily krajské úřady. Některé jsou stavitelskými skvosty první republiky, jiné upomínají na architektonický styl zvaný brutalismus, který se u nás prosazoval za normalizačních let. Právě odtud vládne statisícům Čechů třináct hejtmanů.
Pokud bychom jejich moc porovnávali výškou domů, v nichž sídlí, největší ambice mají ve Zlínském kraji. Hejtman tu shlíží ze 14. podlaží kdysi druhé nejvyšší budovy v Evropě – téměř osmdesátimetrového Baťova mrakodrapu. Budova ze 30. let od známého architekta Vladimíra Karfíka patří mezi vrcholná díla funkcionalismu a je právem zapsána na seznamu kulturních památek.
Mrakodrap a páternoster
Nevlastním dvojčetem zlínského mrakodrapu je o něco málo vyšší budova, v níž sídlí úřad Libereckého kraje. Autorem proskleného domu z poloviny 70. let minulého století je totiž architekt Zdeněk Plesník, v té době projektant „gottwaldovského“Centroprojektu, jenž vznikl na troskách inženýrského týmu Baťova odboru výstavby. V libereckém mrakodrapu, 13. nejvyšším domě v Česku, dříve působil třeba Státní výzkumný ústav textilní. „Ačkoli obě stavby vznikaly v různých režimech a pod různými projektanty, nesou řadu společných rysů. Kupříkladu páternoster, který v Liberci vyjíždí dokonce o jedno patro výše než ve Zlíně,“neskrývá pýchu krajská mluvčí Markéta Dědková.
S výškou bezmála 57 metrů a 16 stanicemi je nejvyšším českým výtahem s nepřetržitým pohybem a i v Evropě má jen málo konkurentů.
Dalším slavným jménem se pyšní Pardubice. Architekt Ladislav Machoň ve 20. letech navrhl část bloku domů, které dnes slouží krajskému úřadu i magistrátu. Nechtěným dědictvím je fakt, že tu Ředitelství telegrafů a pošt vystřídal po okupaci úřad německého zemského rady a gestapa.
A přicházejí na řadu výrazné přestavby. Například vojenských kasáren. Karlovarský krajský úřad se nastěhoval do opuštěných vojenských domů v roce 2000. Propojené budovy jihlavských kasáren slouží i kraji Vysočina. I zde je museli zásadně opravovat. V tomto případě dokonce tak zdařile, že to v roce 2013 vedlo k vítězství v přestižní soutěži Stavba roku.
Sídlo KSČ a diskotéka
Rovněž Olomoucký kraj si přednedávnem myslel na zdejší kasárna, ale nepovedlo se. Proto stále sídlí v budově bývalé polikliniky v Olomouci, která na začátku milénia prošla radikální proměnou. Má to však jednu nevýhodu. Dům nepatří úřadu, a ten tak musí platit roční nájem 16 milionů korun.
Pozoruhodné je i sídlo královéhradeckého krajského úřadu. Jde totiž o bývalý pivovar, který roky chátral a jeho dlouhá rekonstrukce trvala až do roku 2007. I zde platí hejtman a jeho lidé nájem – skoro 50 milionů za rok.
Brutalistní architekturu nabízí Ústecký kraj, který nalezl útočiště v sídle krajského výboru KSČ. „Po roce 1989 zde byla i vyhlášená diskotéka, dnes je v této místnosti hlavní zasedací místnost,“říká mluvčí Lucie Dosedělová.
Jihočechům vládnou úředníci z domů různorodých slohů. Nejstarší je budova továrny Stegmann z roku 1898 a Okresní dům se secesní kopulí z roku 1902. Jihomoravanům se vládne z bývalého Zemského domu z roku 1907 od profesora brněnské německé techniky Ferdinanda Hracha. Pozoruhodné je zejména vnitřní řešení budovy postavené v historizujícím slohu. Má dvě shora osvětlené galerie.
Páternoster v Liberci například vyjíždí dokonce o jedno patro výše než ve Zlíně. Markéta Dědková mluvčí Libereckého kraje