Alzheimer: strašáka dneška dokáže odvrátit i sudoku
Diagnóza alzheimer se v kartách pacientů objevuje pětkrát častěji než před třemi lety. Počty navyšuje hlavně přesnější diagnostika.
PRAHA Babička Marie Brabcové (jméno redakce na žádost pozměnila) pracovala celý život ve státní správě na vysokých postech. Pod sebou měla řadu zaměstnanců, které v práci zaučovala a svědomitě je vedla. „Když jí bylo něco přes šedesát, začali jsme si u ní všímat zmatečných stavů. Měla problémy se základními věcmi, které jí dřív problém nedělaly. Například s prací na počítači nebo zapomněla recept, který běžně vařila,“vypráví dnes pětadvacetiletá Marie. Když se ke zmatkům její babičky přidaly i noční halucinace, obrátila se rodina na lékaře. „Na psychiatrii a neurologii nám naše obavy potvrdili – alzheimer,“vzpomíná Marie.
Příběh její babičky jen reprezentuje jeden z mnoha desítek tisíc u nás. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (UZIS) psychiatři každoročně diagnostikují více než čtyři tisíce nových případů v republice. Finální čísla jsou však ještě vyšší, protože ve statistikách nejsou zahrnuta čísla od neurologů, která se nesledují. Obdobný počet pacientů s Alzheimerovou nemocí ročně také zemře.
Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), u které je přihlášeno nejvíce Pražanů, stoupl od roku 2013 do roku 2015 počet pacientů s Alzheimerovou chorobou v metropoli o dvacet procent. Zatímco v roce 2013 evidovala pojišťovna 4 106 pražských klientů s touto nemocí, roku 2015 už to bylo 4 912.
„Celorepublikově v daném období vzrostl počet dokonce o dvaadvacet procent, nejrychleji v Libereckém kraji, o 38 a půl procenta,“vypočítává mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Podle lékařů nemůže za skokový nárůst to, že by nemocných přibývalo více, nýbrž výrazné zlepšení diagnostiky.
„Pacientů bezpochyby přibývá, ale ne takto skokově. Je jich ale mnohem více odhaleno. O nemoci se více mluví, laická veřejnost je lépe informovaná a lidé často sami od sebe přijdou na vyšetření paměti,“vysvětluje psychiatr Roman Jirák, vedoucí Centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Diagnostické metody jsou navíc přesnější, než byly, a tak lékaři onemocnění odhalí i v případech, které dříve považovali za mozková cévní onemocnění.
Přibylo také specializovaných center pro diagnostiku a léčbu nemoci. Jen v Praze jich je pět. Právě dostupnost léčby může čísla také ovlivňovat – odhaleno je více nemocných v metropoli než třeba na venkově.
Člověk zapomene, co obědval
Vyšší počet pacientů přisuzuje lepším vyšetřovacím metodám i gerontoložka Iva Holmerová. Podle ní se nedá říci, že by se Praha počtem lidí s Alzheimerovou chorobou nějak vymykala. „Lze ale také předpokládat, že tam, kde je populace zdravější, nastupuje i nemoc později,“míní lékařka.
Alzheimerova choroba začíná nenápadně, její projevy okolí často přisoudí stárnutí. Jako první naruší epizodickou paměť, tedy vzpomínky na události a prožitky, zejména ty z nedávné doby. Pacient třeba zapomene, co měl včera k obědu. Postupně mohou pacienti začít ztrácet osobní věci nebo je uklízet na atypická místa – dají klíče do ledničky. Změnit se může i jejich povaha, začnou být citově chladní, egocentričtí nebo mít deprese.
Největším rizikovým faktorem pro vznik nemoci je stáří. Se stále se zvyšujícím věkem dožití stoupá i počet lidí s Alzheimerovou nemocí, a tedy i demencí, která ji často doprovází. Roli hraje i dědičnost.
Přestože se diagnostika stále vylepšuje, dodnes neexistuje lék, který by chorobu zastavil. Přitom lidé po odhalení nemoci v průměru žijí jen sedm až deset let. Včasné odhalení a následná léčba dokáže nemoc významně zbrzdit a prodloužit život člověka o několik let.
Konkrétní prevence proti onemocnění neexistuje, obecně ale pomáhá stále udržovat fyzickou a psychickou aktivitu. Podle Jiráka jsou ideální karetní a stolní hry, například bridge nebo scrabble nebo křížovky či sudoku.