Pro Orbána není problém islám, ale Brusel

MF DNES - - ROZHOVOR - Luboš Palata redaktor MF DNES

Výsledek nedělního maďarského referenda o kvótách uprchlíků je daný, povinná padesátiprocentní účast je však nejistá, říká český velvyslanec Juraj Chmiel.

Běženci se vůči Maďarům chovali slušně. Ale i tak jejich obrovské množství způsobilo loni v létě zemi velké potíže, říká český velvyslanec v Budapešti Juraj Chmiel před referendem o kvótách uprchlíků.

Je nějaký reálný důvod, proč se v Maďarsku o víkendu koná referendum o unijních kvótách na přerozdělování uprchlíků?

Premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz chtějí jeho prostřednictvím posílit své pozice. Chtějí mít mandát od lidí. Protože jak si i Orbán uvědomuje, jde o vážnou věc. Evropské instituce rozhodly jedním způsobem a Maďarsko jde proti – tedy nejen Maďarsko – ale Budapešť je jedním z nejhlasitějších odpůrců kvót.

U referend v naší části Evropy bývá problémem účast. Při jaké bude platné to maďarské?

Když přijde více než padesát procent oprávněných voličů, což jsou v maďarském případě asi čtyři miliony lidí.

Tak velká účast je však nejistá?

Ano, vzhledem k tomu, že některé strany vyhlásily bojkot referenda, tak je to problematické. Zatím je však údajně nadpoloviční většina rozhodnuta jít volit. Avšak v tomto případě bych bral průzkumy veřejného mínění s velkou rezervou.

Jaká vládne před referendem nálada mezi Maďary?

Pravda je, že většině obyvatel se kvóty nelíbí. Pokud referendum bude platné, tak nebude co řešit. Ale i kdyby platné nebylo, tak se většina jeho účastníků vysloví proti kvótám.

Vy jste byl v Budapešti, když loni v létě vrcholila v Maďarsku uprchlická krize. Co to udělá se zemí, která je podobná Česku, když přes ni projde během pár týdnů několik set tisíc utečenců a migrantů?

Musím říci, že přestože Maďarskem prošla masa několika set tisíc lidí, tak nedošlo k nějakým vážnějším přečinům nebo porušování zákona. Migranti se chovali v rámci možností velice slušně, takže si Maďaři z tohoto hlediska neměli na co stěžovat. A ani si nestěžovali. Sami říkali, že se ti běženci chovali dobře. K nějakým škodám ale došlo, pošlapána a poničena byla například pole. Došlo i k ochromení dopravy jak na dálnicích, tak na železnicích, ochromena byla i část Budapešti, hlavně kolem nádraží. Bylo to logické – vždyť loni jen do konce srpna přešlo přes Maďarsko 184 tisíc migrantů. To všechno vytvořilo jistý „diskomfort“i pro ty Maďary, kteří zpočátku neměli vůči migrantům žádný postoj – ani kladný, ani záporný. Ta masa, která se převalila, na ně prostě měla negativní důsledky. Proto například výstavba plotu na hranici Maďarska měla mezi obyvateli velkou podporu.

Reakce na výstavbu plotu ze západní Evropy byla však hodně odmítavá...

Já na to říkám, že „zlí Maďaři staví ploty a hodní Evropané staví dočasné technické zábrany“. Řada zemí pak začala Maďarsko napodobovat. Zatímco Maďaři však začali stavět plot na ochranu schengenských hranic, teď se objevují tendence stavět ploty uvnitř Schengenu, což považuji za mnohem problematičtější.

Ten maďarský plot je však pořádně děravý. Uvádí se, že do konce srpna přes něj přešlo osmnáct tisíc migrantů.

Mluvíme o osmnácti tisících nelegálních migrantů, kteří byli zachyceni. Řada ale pronikne, aniž je lapena. A o něčem svědčí i to, že Rakušané plánují plot, tedy pardon, dočasnou technickou zábranu, na hranicích s Maďarskem a velice pečlivě na přechodech kontrolují, kdo jim z Maďarska vstupuje do země. To ukazuje, že počet migrantů, kteří překročí plot do Maďarska nepozorovaně, není zanedbatelný.

Maďarsko je známé tím, že téměř neposkytuje běžencům azylovou ochranu. Kolik azylů loni udělila Budapešť ?

Několik azylů a poskytnutí dočasné ochrany (ta se používá pro lidi prchající z válečných oblastí – pozn. red.) udělila. V tomto roce bylo do června uděleno 86 azylů.

To je málo, nemyslíte?

Není to velké číslo. O Maďarech se ale tvrdí, že nedávají vůbec žádné azyly, a tady je vidět, že někdo ho dostává. Dalším 155 lidem byla poskytnuta mezinárodní ochrana.

Maďarsko zvenčí vypadá jako země odmítající migraci, ale stačí se projít po Budapešti a máte díky množství Arabů a Afričanů pocit, že stojíte na předměstích Paříže nebo Berlína. Jak to tedy je?

Realita je samozřejmě složitější. Maďarsko je nacionalistická země, ale ten nacionalismus není etnický. Maďaři nejsou xenofobní, vláda například poskytuje velké množství stipendií studentům z rozvojových zemí.

A odkud se tedy vzaly dnešní nálady?

Tím, že se valily davy lidí přes zelenou hranici. Tak začal celý velký problém... I Orbán říká, že problém není islám, ale Brusel.

Nemůže být referendum proti kvótám prvním krokem k odchodu Maďarska z Evropské unie?

Nejsem vědma. Jeden vysoce postavený maďarský politik, člen dnešní vlády, už sice řekl, že země by měla zvážit setrvání v Evropské unii, ale snesla se na něj z vlastní strany tvrdá kritika. Mluvčí kabinetu prohlásil, že jde pouze o jeho osobní názor. Také předseda parlamentu László Kövér ujišťoval, že Maďarsko o odchodu z EU neuvažuje. Referendum je z mého pohledu opravdu jen způsob, jak chce premiér Orbán posílit svoji pozici pro odmítnutí kvót.

Jak se projevuje v Maďarsku to, že tam už šest let vládne jen jedna strana, první čtyři roky dokonce s ústavní většinou? Jak se to pozná v denním životě?

Nedochází k situacím, že jedna politická garnitura něco připraví a druhá to smete ze stolu. To se teď v Maďarsku neděje. Pochopitelně že šest let u moci

Foto: František Vlček, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.