Převrat ve výživném

Ondřej Leinert reportér MF DNES

Vydělával 70 tisíc korun měsíčně, a tak pro něj nebyl problém platit na dítě třináctitisícové výživné. Jenomže pak muž z Havířova o práci přišel a než si našel novou, z podpory tolik peněz dohromady nedal. Obrátil se na soud, aby mu alimenty snížil. Jinak mu hrozí exekuce a vězení. Neúspěšně. Případ z archivu Krajského soudu v Ostravě je jedním z mnoha.

Zanedbání povinné výživy je totiž druhým nejčastějším trestným činem v Česku. Už během několika měsíců však mohou ohledně placení výživného a jeho vymáhání nastat největší změny za posledních více než deset let.

Do Sněmovny má jít po letošních volbách vládní návrh sociálnědemokratické ministryně Michaely Marksové, aby stát hradil výživné, které se neúplným rodinám nedaří vymoci. S dalšími dvěma velkými změnami pak hodlá podle zjištění MF DNES přijít spolustraník Marksové, šéf sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc.

Chce zrychlit rozhodování soudů. „Řešení jsou dvě. Buď dát soudům možnost vydávat předběžná opatření ve chvíli, kdy člověk doloží, že se změnila situace a není schopen platit. Nebo zavést čtyřměsíční lhůtu, během které soudy budou muset rozhodnout ať už o snížení, nebo zvýšení výživného,“říká Tejc. Jeho záměr se sice nezamlouvá soudcům, kteří nechtějí, aby jim někdo diktoval, jak rychle mají rozhodnout, ale šanci ve Sněmovně má. „Lhůty v těchto případech určitě k jednání jsou,“přitakává poslanec opoziční TOP 09 Martin Plíšek.

Výchovný trest

A další Tejcova změna: Neplatiči výživného by si trest odpykávali formou domácího vězení.

„Mělo by dostat přednost a být nařízeno prioritně,“navrhuje Tejc. „Hned po volbách, nejpozději na přelomu října a listopadu, na to chci svolat speciální jednání ústavně-právního výboru,“slibuje poslanec, který v letošních volbách nekandiduje a téma tak hodlá tlačit proto, že se teď ve Sněmovně k výživnému nahromadilo hned několik zásadních změn.

„Mohlo by to být i výchovné,“zamlouvá se využití domácího vězení pro neplatiče Plíškovi. Rodič by totiž dál mohl chodit do práce, takže by na výživné vydělal, a stát by navíc ušetřil na nákladech, které by stál jeho pobyt ve vězení.

Má to však podmínku: musí začít fungovat systém elektronických náramků, které zkontrolují, zda jde trestaný po práci domů, a ne třeba do hospody.