ČSSD a lidovci čekají na úspěch, ANO na příští rok
Sedm hejtmanů, pět hejtmanů, šéfové stran jsou v těchto týdnech neustále nuceni házet čísly, jak si představují, že dopadnou letošní krajské volby. Tak si představme, co se bude dít, až to dopadne…
ČSSD si za cíl klade zisk sedmi hejtmanů. Možné to jistě je. Jenomže. De facto ložené to sociální demokraté mají jen v Jihočeském kraji a na Vysočině. Tam bych na jejich vítězství – jak říká Petr Gazdík – vsadil klidně prase.
Ale co jinde? Ve všech dalších krajích kromě Ústeckého a Libereckého to vypadá na hodně nejistý souboj ČSSD s hnutím ANO. V Ústeckém totiž lze vsadit – tentokrát radši levnější – kuře na vítězství komunistů a v Libereckém Starostů a nezávislých. V Královéhradeckém mohou zásadně do boje o kraj zasáhnout lidovci, ve Zlínském lidovci a s nimi i Starostové, s kterými se pak rozhodně musí počítat ve Středočeském kraji.
Jinými slovy, ČSSD může získat pět nebo i osm hejtmanů, po volbách se pochválit, že to je sice méně než dosavadních jedenáct, ale doba se taky změnila, že ano. Pořádně dusno však v Lidovém domě bude, když ČSSD získá hejtmanů méně než pět. To se pak část strany ozve s tím, že Bohuslav Sobotka je až příliš měkký a že to chce nějakého drsňáka. Pokud by zásadně uspěl v Jihomoravském kraji, může se o tuto pozici přihlásit vždy připravený Michal Hašek, třebaže oprávněné ambice by měl mít spíš Jihočech Jiří Zimola. Otázka je, zda by byl tím pravým drsňákem. Budoucnost ČSSD by tak spíš ležela u nohou Milana Chovance, který sice pořád dokola opakuje, že nikdy nechce být předsedou ČSSD, takže byste mu to i věřili, ale jak se mě nedávno ptal jeden ze sociálnědemokratických poslanců: „A říkal, že nikdy nechce být, nebo že nikdy nebude? V tom je zásadní rozdíl.“Ono je totiž vždycky taktičtější říkat, že vlastně žádnou funkci nechcete, ale když vás tam holt všichni chtějí, tak nemáte na výběr než v nejisté době říct – ano, chci to. S hnutím ANO je to jednodušší, ať už nadcházející volby dopadnou jakkoli, šéfovat mu bude Andrej Babiš. V ANO pochopitelně chtějí oranžovou nadvládu v krajích co nejvíc oslabit, klíčové pro budoucnost hnutí však budou až sněmovní volby. A i po těch je představa, že by si někdo troufl Babiše vyzvat na souboj o předsednický post jinak než pro formu – aby to nebylo trapné, že všichni jen sedí a mlčí – naprosté sci-fi. Budoucnost hnutí tak záleží čistě na Babišově náladě. Dokud budou výsledky, Babiše to bude bavit, když nebudou, tak se může stát ledacos. Sám to nejlíp vyjádřil, když jednou řekl, že než jít do opozice, radši v politice skončí, a později pak, že do opozice přece jen půjde a bude tam štvát ostatní. Prostě tak i tak, mezi lidovci se pro Babišovo hnutí ostatně vžila přezdívka Kenvelo, čímž nemají na mysli firmu prodávající rifle, ale hebrejské „ano“i „ne“.
Zrovna u lidovců jsou naopak letošní krajské volby hodně důležité. Výsledek sehraje roli v tom, zda jejich předseda Pavel Bělobrádek bude pokračovat ve funkci. Pokud by to dopadlo ziskem třeba dvou hejtmanů a dalším posílením, Bělobrádek – opět v duchu nechtěl jsem, ale přesvědčili jste mě – stranu povede i do sněmovních voleb v příštím roce. Když nebude výsledek nic moc, začnou být zřejmě najednou mnohem víc vidět Marian Jurečka a Ondřej Benešík, kteří by si to mohli „rozdat“v souboji o předsednický post.
U ODS a TOP 09 sice letošní volby mohou leckoho vybídnout k hlasitému „ty ty ty“, ale vzhledem k silné pozici a skoro nulové vnitrostranické opozici Petra Fialy a Miroslava Kalouska rozhodne až výsledek sněmovních voleb. U Starostů letošní výsledek ukáže, v jaké podobě půjdou do příštích voleb. A všechny protiuprchlické partaje? Ty zřejmě příští rok už neuvidíme. Britský bouřlivák Boris Johnson chce asi Evropské unii na odchodu ještě trochu zavařit. Ministr zahraničí v nové, „pobrexitové“vládě během návštěvy Turecka vyjádřil vůli pomoci Ankaře při vstupu do Unie. Turecko se 75 miliony obyvatel by sice díru po 64 milionech Britů v EU hravě zacelilo, ale tuhle náplast by asi Unie nepřežila.