Bio

MF DNES - - SPORT - Jaroslav Tomas hokejový reportér MF DNES

Nebyl to hezký pohled, když v únoru nešťastně spadl na mantinel. Záda takový nápor prostě nemohla vydržet a páteř Andreje Nestrašila byla de facto rozdělena na půlky. „Doktoři na mě po prvním vyšetření koukali divně a já dostal strach,“vzpomíná 25letý útočník Caroliny.

Teď už má úsměv na tváři, protože je vyléčený. Především díky své povaze a poctivému přístupu, tedy atributům, jež ho vytáhly do NHL.

Nezastavily ho ani dva prasklé obratle, jeden z nich navíc hodně nešťastně. Jít na operaci by znamenalo doživotní omezení pohyblivosti, což by automaticky přineslo konec hokejové kariéry.

Proto následovala neinvazivní léčba, která závisela především na Nestrašilově vytrvalosti a odhodlání. Nejprve měl nařízeno tři měsíce ležet ve speciálním korzetu vyrobeném podle skenu těla, aby perfektně pasoval. Přesto nebyl schopný se o sebe postarat.

Byl závislý na pomoci americké přítelkyně, která pracuje ve vyhlášené nemocnici Duke, jedné z nejlepších ve Státech. Tam se seznámil s mladým a ambiciózním fyzioterapeutem. Brzy začal dělat strečink, jelikož se mu za dva měsíce nicnedělání ohromně zkrátily svaly. Posiloval střed těla, aby ulevil zádům. A mezitím nosil speciální ortézu, kterou vedl drát, jenž vysílal signály do páteře, aby se v ní tvořilo víc buněk.

„Urychloval se tím růst kosti,“vysvětluje Nestrašil. „Jelikož jsem se cítil dobře, začal jsem chodit do vyhřívaného bazénu. Ve vodě není na páteř tlak, tělo na ní nesedí, takže se uvolní. Chodil jsem v ní, pak přidával chůzi v podřepu do stran a nakonec si nandal plovací blány a zapojil ruce a mezilopatkové svaly.“

Bez chemie přelstít tělo

V Duke Hospital, která je spojená s obrovskou univerzitou, za čas využíval i další bazén s běhátkem a další specialitou. „Ve zdi byla tryska vytvářející protiproud. Já byl připoutaný na pás, protože jsem nedosáhl na dno, a běžel ve vzduchu.“

Díky rychlým posunům v léčbě byl Nestrašil brzy schopný cvičit v posilovně, byť hodně opatrně a bez závaží. A když už, tak v ose těla, aby nepřetěžoval páteř.

Výsledek? Po dvou a půl měsících se mohl hýbat bez omezení, dokonce byl schopný běhat. Ač z medicínského hlediska vlastně žádná léčba neprobíhala, jen se čekalo, až obratle srostou. „Já byl rád, že do sebe nemusím cpát žádnou chemii.“

Když se Nestrašil po třech měsících vrátil do Česka, sehnala mu otcova manželka homeopatičku z Brna, která mu doporučila přírodní léky na podporu růstu kostí. V Praze chodil na fyzioterapii, jelikož musel přelstít vlastní tělo.

„Je totiž hrozně chytré: když se mi páteř zlomila, svaly se kolem ní zatáhly tak, že byly jako beton. Suplovaly vlastně její roli. Jenže my je museli uvolnit. A to opakovaně, než tělo pochopilo, že je vše O. K.“

Když už si Nestrašil myslel, že má vyhráno, přišel fyzioterapeut s tím, že musí zkontrolovat pánevní dno. Nelíbilo se mu, že kostrč směřuje opačným směrem, než by měla. To bylo způsobené tím, že se na ni

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.