Hejtmanské slibování

Zrekonstruujeme náchodskou nemocnici, tak zněl jeden z hlavních předvolebních slibů současného sociálnědemokratického vedení Královéhradeckého kraje. Když na zdejší krajský úřad před dvanácti dny dorazili policisté, aby zakázku prověřili, symbolicky tím završili zmar, do nějž se pokusy o jeho splnění dostaly.

A prohlubuje ho ještě jedna věc: v ostatních krajích se právě sliby, které se týkaly zdravotnictví, spíše řadí mezi ty splněné.

Opak platí o slibovaných rekonstrukcích silnic, které kraje spravují, nebo prohlášení, že se zasadí o dokončení výstavby zdejších dálnic.

A nejde jen o návštěvu policie. Královéhradecký kraj mohl získat 400 milionů korun z Evropské unie. Jenže o ně přišel odložením miliardové rekonstrukce náchodské nemocnice, která měla původně začít už v roce 2012. „Je to komplikovaná záležitost. Posunutí termínu se nešlo vyhnout,“pokoušel se loni v říjnu zdůvodnit průtahy krajský radní pro investice Josef Dvořák.

Pro nemocnice se peníze našly

Žádný jiný kraj nezůstal od splnění slibů v oblasti zdravotnictví tak daleko. Ať už se týkaly zastavení privatizace nemocnic, či třeba větších investic do jejich vybavení.

Tím se může chlubit třeba vedení Středočeského kraje, kde hejtman Miroslav Petera (ČSSD) vyhlásil loni plán, podle nějž kraj v dalších čtyřech letech za modernizaci nemocnic utratí až 2,2 miliardy.

Ústeckému kraji se zase povedlo splnit slib hejtmana Oldřicha Bubeníčka (KSČM), že zlepší hospodaření místní společnosti Krajské zdravotní, pod niž spadá pětice nemocnic v kraji. Cifry v jejím účetnictví se tak již nečervenají, jak tomu bylo dříve, a firma v posledních dvou letech

dosáhla zisku okolo 36 milionů korun. Díky tomu plánuje investovat miliony do nemocnic v Děčíně, Mostě nebo Chomutově.

Také vedení Jihočeského kraje v čele s hejtmanem Jiřím Zimolou splnilo slib zastavit privatizaci zdejších nemocnic. Ty navíc hospodaří s velkými zisky, a kraj tak jen na letošní rok naplánoval stamilionové investice.

Tradice nedokončených silnic

Slibovat lepší silnice se naopak tradičně vymstilo. Potvrzuje se především, že před volbami není radno slibovat dokončení dálnic, které spadají pod ministerstvo dopravy a ne pod kraje.

To však také znamená, že kraje, kde se s dálnicemi nepohnulo, mohou

neúspěch svést právě na stát. „Je nutné upozornit, že problematika chybějící páteřní komunikace D35 je otázkou státu a Ředitelství silnic a dálnic. My se snažíme být aktivním mediátorem a tlačit na stát, aby stavba byla urychlena,“uvedl přesně v tomto duchu Dominik Barták, mluvčí Pardubického kraje. Přitom právě zde padají sliby o dokončení dálnice i letos.

Kritice se však kraje nevyhnou ani kvůli stavu silnic nižších tříd, které na starosti mají. To platí hlavně pro Královéhradecký i pro sousední Pardubický kraj. Ve středních Čechách si lidé stěžují, že opravy jsou plánovány nekoncepčně, což výrazně zhoršuje plynulost provozu. To se projevilo především letos v létě, kdy řidiče při průjezdu krajem trápila řada uzavírek.

Mluvčí kraje Michaela Drobná to vysvětluje většími investicemi do oprav silnic, což podle ní logicky vede k častějším omezením. „Celkově však byly tyto akce koordinovány s Ředitelstvím silnic a dálnic, lze tak konstatovat, že až na pár drobností proběhly akce v klidu,“tvrdí Drobná.

Od slibu k rozpadu koalice

Jeden slib se však nevyplatil již nedlouho po minulých volbách. Těsný výsledek voleb v Karlovarském kraji vedl ČSSD a KSČM k dohodě, že v polovině volebního období vymění většinu v radě kraje a sociálním demokratům měl připadnout post hejtmana. Když však tehdejší hejtman Josef Novotný ve funkci neplánovaně skončil, hádka mezi dosavadními partnery o to, kdo by ho měl nahradit, vedla až k rozpadu koalice.

K exhejtmanově rezignaci se váže ještě další kritika za nesplnění slibu. Hejtman Novotný totiž dlouho také působil jako poslanec. Na kritiku, že kumuluje funkce, zareagoval slibem, že bude hejtmanský plat posílat do zvlášť zřízeného nadačního fondu. V něm však nakonec skončila výplata pouze jediná, protože jeho rezignace přišla šest týdnů poté, co jej založil. S přispěním Alžběty Šimkové a regionálních redakcí