„Může za to kombinace demografického poklesu s vylidňováním regionů.“

Je to jak jízda na horské dráze. Před pěti lety vysoké školy nevěděly, kam se studenty, jejich počet dosáhl absolutního historického maxima. Do poslucháren zasedly silné ročníky a školy placené ministerstvem „za hlavu“zahájily hon na lidi, studovaly zhruba dvě třetiny populačního ročníku.

Hon na studenty pokračuje, i když z jiného důvodu. Klesající demografická křivka je neúprosná. Z vysokých škol od roku 2010 zmizely desítky tisíc studentů, každým rokem jich do poslucháren zasedne zase o něco méně.

Vystěhovali jsme tři budovy

Poraženými jsou především regionální univerzity. Zatímco úbytek studentů na velkých školách se pohybuje do patnácti procent, některé regionální univerzity zeštíhlely i více než o třetinu. Mnohem více, než by odpovídalo demografickému vývoji.

„Opustili jsme tři budovy v centru města, všechny aktivity koncentrujeme do kampusu na Borech a do bývalého ředitelství Škodovky,“říká Ladislav Čepička, prorektor pro studium Západočeské univerzity v Plzni. „Počet studentů klesl zhruba o třetinu a podobné je to i s počtem vyučujících,“dodává Čepička.

Ostravská Vysoká škola báňská – Technická univerzita přišla skoro o 40 procent studentů. „Může za to kombinace demografického poklesu s vylidňováním regionů, ze kterých naši studenti pocházejí, týká se to prakticky celé severní Moravy, ale i přilehlých regionů,“říká tisková mluvčí Klára Janoušková.

Více peněz? Odteď za vědu

Nutno dodat, že kromě slabších ročníků vylidnila regionální univerzity i politika ministerstva školství. To v roce 2012 nastavilo limit na počet studentů, za které bylo ochotné vysokým školám zaplatit.

O tom, kolik škola dostane, už nerozhodovala jen kvantita, ale i kvalita. Především hodnota vědecké práce. Pro univerzity zaměřené spíš na vzdělávání zaměstnanců pro region než na špičkový výzkum to byla špatná zpráva. „Koeficient kvality se započítával hned několikrát. Pro regionální univerzity to bylo komplikované, klesl jim počet studentů a zároveň částka na studenta,“říká Jakub Fischer, předseda Rady vysokých škol. „Silný dopad to mělo především na zlínskou univerzitu, Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Západočeskou univerzitu v Plzni nebo na Slezskou univerzitu v Opavě,“dodává Fischer.

Nejlépe z nich poklesu vzdoruje Jihočeská univerzita. „Na některých našich fakultách se zvyšuje podíl starších studentů v kombinovaném studiu, rozvíjíme specifické obory. Fakulta rybníkářství a ochrany vod je unikátní i v evropském kontextu,“vysvětluje prorektor Jihočeské univerzity Petr Bauman.

Letos už sice limity na počet studentů ani kvalitativní ukazatele neplatí, pro regionální univerzity to však velký krok vpřed znamenat nebude. Rozpočet vysokého školství na dva roky v podstatě zafixoval prostředky, jaké mají dnes. Letos dostanou z rozpočtu stejně jako v roce 2015. „Výše rozpočtu se nebude odvíjet od počtu studentů, škola si sama bude moci v rozmezí plus minus deseti procent určit, kolik jich přijme,“dodává Fischer.

Chronicky podfinancované fakulty se mohou rozhodnout, že si finanční rovnováhu vylepší dalším snížením počtu studentů. V dlouhodobých finančních potížích jsou například pedagogické fakulty včetně plzeňské. Té dokonce v minulém roce hrozilo, že přijde o akreditaci některých oborů. Mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných vyučujících. „Vyučující na pedagogických fakultách jsou nejhůře placení vysokoškolští pedagogové,“vysvětluje jeden z důvodů Čepička.

Dostat se na prestižní školy je snazší, studenty z regionálních univerzit ale vyhnala i politika.