Vycházejí z pralesa. Povstalci, co neznají kolo
Nikdy v životě nebyl v kině a zatím nikdy nejel autem. Ještě nikdy nejedl v restauraci.
Juan Pablo však není žádný primitiv. Pětadvacet let vymýšlel léčky, umí to skvěle s minami a už roky vede 36. oddíl FARC, kolumbijských protivládních povstalců. Ale to je vše, co ví o životě.
Celý ho prožil v džungli, bojoval nejdelší válku současnosti, která začala v roce 1964. Teď má vyjít do světa, který nezná, protože mír mezi povstalci a vládou je na spadnutí. Znamená to, že musí opustit časovou bublinu, v níž žije.
Vypadá jako Hiró Onoda, poslední japonský voják, který na Filipínách bojoval druhou světovou válku ještě 30 let po japonské kapitulaci. A pak se z džungle a vzpomínek na svět svého mladí, kde největším povyražením byl rozhlas a biograf, přenesl do časů barevné televize, tryskáčů a kazetových magnetofonů.
Podobné cestování v čase čeká na většinu ze sedmi tisíc kolumbijských povstalců. Například na Yurluey Mendozovou, s níž se před pár dny setkal reportér listu The Washington Post. Od dětství žije v džungli, už dvacet let. Nikdy nepoužila internet, jen o něm slyšela. Když jí ukázali chytrý telefon a řekli, že se s ním dá fotit, natáčet filmy i hlasy a poslat je na druhou stranu světa, že tu krabičku lze v džungli použít jako mapu. kompas i baterku, nechtěla tomu věřit.
Není divu. Pro dívku, která ještě nikdy nejela ani na kole, je to jako předmět z Marsu.
V džungli byl život o něčem jiném. „Chcete si prohlédnout moji zbraň?“zeptala se po devadesátiminutovém oťukávání v pralesním tábořišti reportéra, což prý bylo, jako když v normálním světě někdo pozve nového přítele domů na kávu.
Povstalci ultralevicové organizace FARC vedli s vládními jednotkami krutou válku, v níž zahynulo skoro čtvrt milionu lidí. Žili odtrženi od světa, v táborech měli jen knihy sebraných spisů Fidela Castra.
Nikdy se nedotkli peněz. Všechno, co měli, jim přidělili velitelé. Včetně rtěnek pro ženy.
Teď by měli vyjít z džungle do světa, v němž neumějí žít. A beze zbraní, s nimiž chodili i spát.
Někteří sice tvrdí, že i v pralese sledovali přes satelity Hru o trůny, ale pro většinu z nich je svět tam venku cizí planetou.
Proto nyní mají filmy povinné. V táborech sice mají stále přednášky z marxismu-leninismu, ale také sledují videa, aby věděli, jak žijí ti beze zbraní. Kolumbijská vláda pro ně připravila kurzy, kde by se naučili pracovat jako strážci přírodních parků, prodavači, pěstitelé kakaovníků či marihuany, která nyní byla zlegalizována pro lékařské účely.
Panují však obavy, že někteří zbraně neodloží. FARC žil z toho, že vydíral venkovany a zapojil se do obchodů s kokainem. Některé oddíly rozpuštěných povstalců mohou zmutovat v ozbrojené drogové gangy.
Kolumbijští rebelové žili v džungli desítky let. Teď se vracejí do světa iPhonů.