thonetka č. 14 aneb z Koryčan až do kanceláře amerického prezidenta.

Nesmrtelný designový kousek, který obstál navzdory divokému střídání stylů napříč celým dvacátým stoletím. Pro svou jednoduchou eleganci a praktičnost se stala Thonetova ‚čtrnáctka‘ nadčasovou židlí, kterou zná celý svět. Je považována za první designový

Startujeme nový seriál zaměřený na ikony světového designu. Dnes o ohýbaném nábytku.

Michael Thonet se narodil roku 1796 v německém Boppardu. Největší životní úspěchy tohoto vynálezce a průmyslníka jsou ale spjaty s Moravou. Právě zde – v Koryčanech a Bystřici pod Hostýnem – založil své továrny na výrobu ohýbaného nábytku, ke kterým později přibyla další ve Vídni. Založil společnost, která začala zahlcovat svět nábytkem, v tom dobrém slova smyslu.

JAKO BAŤA CVIČKY

Rodina Thonetů, to ale nejsou jen legendární židle. Nejenže je sekal, jak se říká, jako Baťa cvičky, ale navíc sám byl takovým Baťou 19. století. Bystřice se díky továrnické rodině proměnila z ospalé vesnice na moderní město: zásluhou Thonetů sem byla dovedena železnice, vybudován vodovod a kanalizace, místní záložna a spořitelna, různé zájmové spolky ale třeba i jedna z prvních ‚firemních‘ školek, navíc s výukou v češtině. Thonetovi navíc už ve své době dbali o životní prostředí – naplánovali třeba šetrnou těžbu dřeva nebo se angažovali v ochraně ptactva.

Michael Thonet byl v mnohém vizionář. A ač je jeho bohulibá činnost ve prospěch společnosti už trošku pozapomenuta, v jeho nábytku žijí jeho pokrokové myšlenky dodnes. Jako jeden příklad za všechny slouží židle číslo 14, legenda mezi legendami. Když ji Thonet navrhoval, myslel na vídeňské kavárny, na desítky židlí, které musí personál denně přemisťovat a zvedat. Na pohodlí sedících, styl odpovídající aktuálním trendům i na to, aby cena židle odpovídala jejímu určení. Tedy aby se podnik nezadlužil, nakoupí-li jich třeba padesát.

Od začátku měl jasnou představu: židle musí být z ohýbaného dřeva, se kterým Thonet experimentoval už několik let. První takový kousek představil na průmyslové výstavě v Koblenci roku 1841. Už tehdy přilákal pozornost stovek návštěvníků. Ale tentokrát mělo jít o světovou senzaci. Hodiny strávené nad nákresy se nakonec vyplatily: roku 1859 opustila koryčanskou továrnu první židle, tvořená šesti ručně ohýbanými bukovými kulatinami, kulatým dřevěným sedátkem, dvěma šrouby a deseti vruty. Byla prvním kouskem na světě, pod nímž byl oficiálně podepsán konkrétní designér.

NEODOLATELNĚ ODOLNÝ DESIGN

Na svou dobu nevídaně nízká hmotnost židle a elegantní design, který ovšem nijak nenarušoval pohodlné posezení. A především také dobrá cena. To byly faktory, které ‚čtrnáctku‘ vyšvihly do středu pozornosti majitelů kaváren a restaurací.

Oficiálně se představila světu na světové výstavě v Paříži roku 1867, kde opět za- pracovala vynalézavost Michaela Thoneta. Tvrdit, jak je židle odolná, posazovat na ni tlouštíky či po ní skákat, nestačilo. Thonet se rozhodl k předložení důkazu nejtěžšího kalibru: vyšplhal se židlí na tehdy čerstvě postavenou Eiffelovu věž a shodil ji z ochozu. Židle přežila, až na pár kosmetických vad byla plně použitelná. A mánie ohýbaného nábytku mohla začít. Další vizionář, architekt Le Corbusier, o ní prohlásil: „Nikdy předtím nikdo nevytvořil věc tak praktickou, s tak elegantním designem a tak pečlivě vyrobenou.“

V 70. letech 19. století vyráběla Thonetova továrna již přes 300 tisíc kusů nábytku ročně a na počátku 20. století to bylo již téměř půl milionu kusů, na kterých pracovaly dvě tisícovky zaměstnanců. Výroba slavné židle nebyla nikdy přerušena, a to navzdory organizačním změnám po vzniku první republiky, kdy spolu české i zahraniční továrny ve Vídni a německém Frankenbergu spolupracovaly. Po znárodnění ve 40. letech se fabrika přejmenovala na Továrnu ohýbaného nábytku, ale ikonický nábytek vyráběla i nadále. Po revoluci se z ní stala akciová společnost, která stále zásobuje svět nábytkem vyráběným podle postupů starých více než 150 let. Potomci rodiny Thonetů pak vlastní původně sesterskou továrnu ve Frankenbergu a stejné židle vyrábějí také.

Ač byla ‚čtrnáctka‘ určena původně pro kavárny a pohostinské provozy, její cesta napříč 20. stoletím je pozoruhodná. Za dobu její existence jí bylo vyrobeno přes 80 milionů kusů a dostala se třeba do kanceláře amerického prezidenta a ve svém ateliéru na ní sedal Pablo Picasso. Stále si drží dobrou cenu a najdeme ji všude: od průměrných kaváren po luxusní soukromá sídla po celém světě.