Víc než 115 vám nebude. Vědci vidí mez lidského života

Přestože se stále víc lidí dožívá vysokého stáří, studie amerických vědců tvrdí, že dlouhověkost už dosáhla své hranice.

Úsilí o prodloužení života lidí naráží na nepřekročitelnou hranici, zveřejnil nyní tým amerických vědců. „Je tu velká pravděpodobnost, že už to dál nepůjde,“řekl k tomu spoluautor výzkumu Jan Vijg z lékařské fakulty Alberta Einsteina v New Yorku.

Podle nejnovější studie je strop pro zvyšování věku člověka zhruba 115 let. Samozřejmě mohou nastat výjimky – v Guinnessově knize rekordů je například zapsána jako nejstarší oficiálně uznaná osoba Francouzka Jeanne Louise Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let. Ale budou to jen velké výjimky. Britský gerontolog a spisovatel Aubrey de Grey sice nedávno řekl, že první člověk, který se dožije „biblických“1 000 let, se možná už narodil, ale studie to považuje za utopii. „Lze si představit 125 svíček na dortu, ale dál už moc ne,“komentoval to britský list The Guardian.

Háček je v genech?

Jak vědci k tomuto závěru dospěli? Začali analýzou dat o úmrtích z celkem 41 zemí. Z ní nepřekvapivě vycházelo, že během uplynulého století se šance na dožití vyššího věku zvyšovala – mimo jiné díky zlepšení péče v těhotenství a mateřství, zlepšování kvality pitné vody, rozvoji léčby antibiotiky a vakcínami a dalším lékařským metodám. Ale zatímco křivka počtu lidí žijících od 70 do 100 let vcelku plynule stoupala, v ještě vyšším věku už prudce klesala. A navíc – podstatná část tohoto nadějného stoupání se odehrála pouze do 80. let minulého století.

Vědci se pak soustředili na výzkum takzvaných superstoletých – neboli lidí starších 110 let. Analyzovali data z Francie, Británie, Spojených států a Japonska, kde žije těchto superstoletých nejvíce.

Vyšlo jim, že nejvyšší dosažený věk rostl prudce mezi 70. a 90. lety minulého století – zhruba o 0,15 roku ročně. Ale pak se stoupání prakticky zastavilo – právě na hranici 115 let.

Skutečný limit životnosti lidské bytosti totiž podle autorů výzkumu není v tom, jak fungují biologické procesy ovládající lidské tělo. U těch lze předpokládat, že je může moderní věda ošetřit. Podstatný háček vidí experti v genetickém naprogramování, které řídí procesy růstu a dalšího rozvoje organismu.

„Jestliže zemřete v 70 letech na onemocnění srdce, pak může být zbytek vašeho těla ještě v relativně dobrém stavu. Neboli lékařský zákrok, který ošetří vaše srdce, může významně prodloužit váš život. Ale u stoletých jsou ve smrtelně rizikovém stavu nejen srdce, ale všechny systémy uvnitř těla. Jestliže nezemřete na nemoc srdce, pak zemřete na cokoli jiného,“uvedla k tomu Henne Hostegová z univerzity v Amsterdamu, která měla mimo jiné možnost sledovat zdravotní stav Hendrikje van Andel-Schipperové. Tato Nizozemka zemřela v roce 2005 ve 115 letech. „Lékařské zákroky nemohou vyřešit problém celkového chátrání organismu,“dodala Hostegová.

Nejnověji zveřejněná studie má však i dost oponentů. „Nikdo dříve nepředpokládal, že se objeví genové mutace, které by zpomalily stárnutí u zvířat – a to se nedávno podařilo. Takže studie nemůže vyloučit, že se podaří průlom,“oponovala například známá americká molekulární bioložka Cynthia Kenyonová.