Chanov (ne)volí
Dejte mi stovku a budu volit, koho chcete, říká zhruba čtyřicetiletá žena a zametá chodník v ulici Maxe Švabinského v Bílině na severu Čech. Městečku nechvalně proslulém kupčením s hlasy.
Není sama, na podobnou nabídku tu – alespoň podle jejích slov – čekají desítky lidí, kteří jsou ochotni vhodit do volební urny za peníze svůj hlas. „Mně je jedno komu, všechno je to jedna pakáž,“křikne žena a mávne zlostně rukou.
Zjišťujeme, že kdybyste byl politik, který chce uspět ve volbách, podobných hlasů si můžete na severu Čech koupit stovky. Na sídlišti Janov u Litvínova, v Krupce u Teplic nebo mezi lidmi v polorozbořeném sídlišti Chanov v Mostě. Tady je však situace přece jen jiná. Volby zde provází i politická agitace.
Tady se kupčit nebude!
V okně jednoho z bytů zdevastovaného a zatuchlého paneláku visí poutač komunistů. Další jejich plakáty jsou ve vestibulech protějších domů, které jako jediné mají ještě v přízemí okna, a dokonce natřenou fasádu.
Právě zde bydlí asistent prevence kriminality u městské policie Peter Bažo, který se sám tituluje romským kápem. „Dokud tady budu já, nebude se tu opakovat kupčení s hlasy z minulých voleb. Vždyť já jsem dostal k soudu Jeníčkovou,“chlubí se Bažo.
Myslí tím kauzu někdejší náměstkyně primátora Mostu Hany Jeníčkové, která nyní stojí před soudem za to, že požadovala právě od Baža, aby pro její sdružení zajistil voliče. Bažo rozhovor s ní natočil.
Dnes se místní romský předák netají tím, že lidem sám doporučuje, koho mají volit – komunisty, jejichž členem je. „Nikoho nenutím, jen říkám, že za komunistů bylo lépe. Všichni museli makat,“argumentuje a dokola opakuje, že letos už hlasy za peníze v současných krajských volbách v Chanově nikdo nekoupí. Vypadá to, že má pravdu.
„Při minulých volbách (kdy se kupčilo, pozn. red) tu byl nával. Teď odvolili pouze tři lidé a z toho jeden hlas je můj,“říká jedna z členek komise dvě hodiny po začátku voleb.
Zbylé dva hlasy vhodili do urny dva mladíci. A oba pro komunisty, kteří nyní kraj vedou. „Proč komunisty? Volil jsem poprvé, je mi osmnáct,“vysvětluje nepříliš jasně své důvody jeden z mladíků a z kapsy vyndává rudý svinovací metr ve tvaru autíčka s logem KSČM. A druhý svou volbu vysvětluje ještě bizarněji. „Támhle visí transparent,“ukáže směrem k protějšímu domu a vtipkuje, že za hlas dostal párek v rohlíku a pečené holoubě.
„Vlivný“transparent komunistů z okna vyvěsil další romský předák Richard. „To byla jen sázka s chlapama v hospodě u piva, nic to neznamená. Máme to sundat?“ptá se jeho manželka v třetím patře totálně zničeného a močí páchnoucího domu.
Bažo je mezitím před domy, kde sem a tam pendlují taxíky s Romy vracejícími se z nákupů. „Kdyby se tu dneska hlasy prodávaly, to byste viděli šrumec, to by už lidé pospíchali volit,“rozhlíží se.
Letošní volby jsou ale jiné – volí se vedení krajů a ovlivnit výsledek kvůli velkému počtu voličů je těžší než při hlasování o složení radnic. Například právě v Ústeckém kraji potřebuje strana zhruba deset a půl tisíce hlasů, aby se dostala do krajského zastupitelstva.
Co chcete, abych vám řekl?
„Co chcete vědět? Jak se tu kupčí s hlasy?“ptá se mladík v modré teplákové soupravě, který se představil jako Jirka. „Za všechno se platí. Dejte stovku a můžeme se bavit. Ale ne tady, to bych byl mrtvej, pojďte za roh.“Za pár korun je schopen si vymyslet jakýkoliv příběh i jména lidí, kteří s hlasy údajně obchodují. „Stačí jména těch dvou, ne? Ty už si najdete,“snaží se znovu přesvědčit, že o zákulisí voleb hodně ví. V zápětí ale sám sebe usvědčí, že ani netuší, že nějaké volby právě začaly.
Ten, kdo za kulisy skutečně viděl – hlavní organizátor uplácení v minulých volbách – je dnes ve vazbě. Vařil pervitin.