Libra na houpačce

Britská měna zažila prudký pokles. Nejspíš kvůli robotům

Tradičně ospalý okamžik na globálních trzích, kdy američtí obchodníci končí své seance a jejich asijští kolegové sotva srkají první ranní kávu, včera rázně prosvítil ostrý červený záblesk.

Britská libra totiž krátce po půlnoci středoevropského času padala nejstrměji od chvíle, kdy si ostrované odhlasovali odchod z EU.

Měna zažila prudký sešup o šest procent a o přibližně dvě procenta níže se kurz libry k dolaru pohyboval i poté, co britská měna propad částečně vyrovnala.

Centrální banka zodpovědná za libru, Bank of England, ohlásila, že příčiny i průběh události, které se přezdívá flash crash, prošetří.

Mezitím se už začaly objevovat scénáře možných příčin. Tou první je krátce předtím publikovaný článek Financial Times založený na tvrzení francouzského prezidenta Françoise Hollanda, který volá po tvrdé vyjednávací pozici Evropské unie při dojednávání podmínek brexitu. Není však obvyklé, aby taková informace sama o sobě vyvolala tak výraznou reakci trhů.

Další možností je, že došlo k chybě či nedopatření (přezdívané „fat finger“), kdy člověk zadávající příkaz k prodeji omylem zadal mnohem větší objem, než plánoval.

A konečně, mezi analytiky vede kombinace obojího s jedním podstatným rozdílem. Chybu neudělal člověk,

ale obchodující algoritmus. Tedy „robot“, který byl vytvořen právě proto, aby byl efektivnější než člověk a pomocí výpočtů předcházel emočně zabarveným chybám a díky strojové analýze dat byl i rychlejší.

Jenže v momentě, kdy část informací zpracovávaných stroji pochází například z novinového článku a na něj reagujících tweetů, může se to zvrtnout. Podle BBC tak zřejmě více „robotů“skenujících klíčové slovo brexit přehnaně zareagovalo na Hollandovo prohlášení a s ním spojené zmínky na sociálních sítích. V očekávání poklesu se začali svěřených liber zbavovat.

To mohlo strhnout další a vzhledem k tomu, že se tak stalo v jeden z nejslabších okamžiků obchodního dne, stačily k rozhoupání libry menší objemy, než pokud by chyba přišla v některý z hlavních časů.

Na algoritmickém obchodování mimo jiné vyrostla firma miliardáře Karla Janečka RSJ. Její analytik Jakub Kučera je s hodnocením včerejšího flash crashe opatrný a se závěry chce počkat až na výstup Bank of England.

Upozorňuje však, že současná pozice libry je podobným událostem nakloněna. A hrozba může spočívat v tom, že si to někteří obchodníci – jak živí, tak i počítačoví – nepřipouštějí a nejsou na to připraveni.

„Na trhu kvůli obavám z brexitu chybí likvidita. Pokud někdo začne prodávat výrazné množství libry, chybí tak protistrana, která by měnu koupila, což může vést k propadu. Obchodníci se navíc bojí, že někdo ví více než oni, že třeba zná detaily brexitu. Pokud se pak začne na trhu něco dít, zvyšuje se pravděpodobnost, že ostatní v domnění, že jsou informačně pozadu, zpanikaří a začnou také prodávat,“říká.

Otázkou také je, zda včerejší otřes vyústí ve snahu o regulaci, jako tomu bylo v minulosti u flash crashů burzovních. Na některých trzích kvůli nim platí pravidla, která například po prudkých změnách zastavují na určitý čas obchodování.

Na necentralizovaném a zároveň násobně větším trhu s měnami by něco takového bylo mnohem složitější. „Neočekávám, že by se omezilo používání algoritmů na forexovém trhu. Dojde však nejspíš k jejich přenastavení, aby se chovaly více obezřetně v čase nízké likvidity na trhu,“říká k tomu analytik brokerské společnosti Lynx Jonáš Mlýnek.