Na pražských gymnáziích maturovali umělci i politici

MF DNES - - PRAHA - Jakub Heller redaktor MF DNES — Simona Svobodová

„Najděte si souseda a posaďte se do lavic,“říká učitel během prvního školního dne čerstvým prvňákům. Když se děti usadí za svými stoly, nesedí jako za časů Marie Terezie ve skutečných lavicích, nýbrž na židlích. Stejně tak již kantor nemá po ruce nachystanou rákosku, aby mohl trestat obzvláště nezbedné žáky.

Dnes jsou základní školy často velké budovy se spoustou tříd i učitelů. Po zavedení povinné školní docházky byla ale situace úplně jiná. „Do jedné malotřídní školy s učebnou o velikosti asi padesát metrů čtverečních tehdy chodilo i více než sto žáků. A na starosti je měl obvykle jediný učitel,“vysvětluje Jan

O vysoké úrovni pražských gymnázií není pochyb. Svědčí o tom i fakt, že za dobu svého trvání na nich odmaturovalo mnoho osobností, které se později prosadily v politice, sportu či umění. Někteří studenti se angažovali už během studia. První československý předseda vlády Karel Kramář a absolvent dnešního Gymnázia Jana Nerudy během studentských let dokonce tajně vydával studentský časopis. Část mládí tu strávil i spisovatel a dramatik Vilém Mrštík nebo herec Jan Tříska, který už tehdy vynikal v herectví a recitaci. O vynikání, co se týče učení, nelze mluvit v případě herce a režiséra Víta Olmera. „Ačkoliv jsem propadal z chemie Šimek, spoluautor výstavy Historie školních budov. Ta je od včerejška k vidění v Národním pedagogickém muzeu a potrvá až do konce srpna příštího roku. Za cíl si klade představit vývoj budov, v nichž během posledních 250 let výuka probíhala. Návštěvníci tak uvidí malé venkovské chaloupky z období tereziánských reforem, ale i monumentální školní paláce, které se začaly stavět ve druhé polovině 19. století.

A dozvědí se například i to, že první dokument, který stanovil, jak má správná škola vypadat, byl až Všeobecný školní řád z roku 1774. Podle něj měly školy vznikat na klidném místě, mít prostornou třídu i lavice a dostatek světla, aby žáci na učivo dobře viděli. Tato doporučení však byla jen zřídkakdy dodržována.

O školu se totiž starala obec společně a fyziky, odmaturoval jsem, protože se nade mnou kantoři slitovali. Řekli si: On je sice blbej, ale půjde na DAMU, tak mu to dáme,“zavzpomínal. Mnoho významných absolventů odmaturovalo i na Gymnáziu Přípotoční. To se může pochlubit sportovci, jako jsou oštěpařka Barbora Špotáková či pětibojař David Svoboda. V 60. letech, kdy se ještě gymnázium jmenovalo Kodaňská, zde prožil své čtyři roky herec a režisér Zdeněk Svěrák a posléze i jeho syn Jan, který po maturitě vystudoval FAMU. Významným absolventem, který gymnázium navštěvoval v 70. letech, je také držitel Ceny Thálie a Českého lva Jiří Lábus. s patronem školy a místní vrchností. Ti se ale často neshodli na tom, kolik peněz chtějí do její výstavby investovat. „Většinou to odbyli tak, aby je zřízení školy příliš peněz nestálo. Výuka často probíhala v běžných vesnických či městských domech,“dodává Šimek. I tak šlo o zlepšení. Dříve totiž kantoři často vyučovali ve světnicích, kde sami bydleli. V Praze měly ale základní školy i delší tradici. Například Farní škola u kostela svatého Jindřicha a svaté Kunhuty v Jindřišské ulici vznikla již v roce 1358.

Učit směli jen muži

Podoba škol i školství se znovu výrazně proměnila až s říšským zákonem o obecných školách z roku 1869. Díky němu začaly vznikat první školy se specializovanými učebnami, například pro výuku přírodních Během sto třiceti tří let existence Gymnázia Na Zatlance prošlo studiem nespočet studentů, kteří se vryli do paměti jak pedagogům, tak i veřejnosti. Patří mezi ně herečka a držitelka Českého lva Veronika Žilková, režisér a scenárista David Ondříček či lékař a politik Pavel Bém. Někteří absolventi ani po mnoha letech na školu nezanevřeli. Když si gymnázium připomínalo 125. výročí, v rámci oslav se o své vzpomínky přišli podělit například novinář Jakub Železný, herec a moderátor Vladimír Čech a pomocný biskup pražský Václav Malý.

Akademické gymnázium Štěpánská ale

z doby socialismu. ● Muzeum přitom spoléhá na

protože ač má k dispozici velké množství snímků a psaných dokladů, k řadě budov mu dokumentace chybí. ● Zájemci mohou zasílat

prostřednictvím webu či na

e-mail ● Výstavu Historie školních budov doplní i

která nabídne podrobný rozbor všech předpisů a pedagogických či hygienických požadavků na výstavbu škol. Více než čtyři sta padesát let navštěvují studenti i Akademické gymnázium Štěpánská, které je zároveň nejstarší školou v Česku. Za tu dobu se stalo učilištěm a působištěm mnoha významných osob, jako jsou historik Bohuslav Balbín, skladatel Bedřich Smetana či spisovatelé Josef Jungmann, Jan Neruda a Karel Čapek. I když bylo Akademické gymnázium původně plodem rekatolizační politiky, udrželo si po celou dobu existence český charakter. Ze studentů Karlínského gymnázia se Čechům bezpochyby do paměti vryl nejvíce první prezident České republiky Václav Havel. Po komunistickém puči mu nebylo umožněno studovat. Učil se tedy chemickým laborantem a po večerech navštěvoval právě Karlínské gymnázium, které tehdy sídlilo na Vinohradech. To ukončil v roce 1954. Mezi úspěšné maturanty se vedle Havla řadí například spisovatel a novinář Ota Pavel. I když maturitu absolvoval na Karlínském gymnáziu, pracoval předtím jako horník a studoval na obchodní a jazykové škole. Odmaturoval zde i folkový písničkář Jan Nedvěd. V sedmdesátých letech studoval gymnázium dálkově. V té době už byl aktivní v oblasti hudby, především v beatových kapelách. Později s bratrem Františkem založil skupinu Toronto, následně Brontosauři. Zároveň však už vystupoval i se skupinou Spirituál kvintet, která koncertuje dodnes.

Osobnost Dramatik a prezident Václav Havel maturoval v Karlíně.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.