Ideální důchod? 18 tisíc. Ale Češi ho nedostanou

Češi se těší, že se v důchodu budou věnovat koníčkům. Ale nedělají moc, aby na ně měli.

Jak si Češi představují ideální penzi? Na účtu by jim mělo každý měsíc – v průměru – přistát 18 tisíc korun v současných cenách. Ukázal to průzkum společnosti Swiss Life Select. To je však o 6,5 tisíce korun víc, než je současný průměrný důchod.

Ve skutečnosti však lidé nedělají moc pro to, aby se jim příjem v penzi zvedl. Na státním důchodu jsou stále „závislí“z 94 procent. To je výrazně více než v západní Evropě. Například v Německu kryjí státní peníze jen dvě třetiny potřeb důchodců, zbytek pokrývá soukromé spoření.

Situace v Česku se navíc nebude příliš měnit ani do budoucna. „Podle průzkumu významně investuje jen každý třetí ekonomicky aktivní Čech,“říká šéf Swiss Life Select Pavel Manhalter. (mp)

Lidé státu obvykle příliš nevěří. Přijde-li však řeč na důchody, je všechno jinak. Jak ukazuje průzkum poradenské společnosti Swiss Life Select, téměř 85 procent lidí se domnívá, že náklady spojené s odchodem do důchodu by jim měl zajistit právě stát.

To, že lidé ve srovnání se západní Evropou nadměrně spoléhají na státní penzi, dokládají navíc i statistiky. Zatímco v Česku tvoří peníze od státu 94 procent příjmů v důchodu, v sousedním Německu je to pouze 65 procent. A ve Švýcarsku pokrývá státní důchod v průměru dokonce jen čtvrtinu zdrojů v penzi.

V obou zemích je přitom stejně jako v Česku spoření na penzi dobrovolné.

„Lidé spoléhají, že stát vše vyřeší. Vždyť dosud to tak vždy bylo,“říká sociolog Petr Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Jenže penzijní systém je od roku 2009 v deficitu každoročně o desítky miliard ročně. A v minusu skončí penzijní účet i letos, navzdory rekordní zaměstnanosti.

Chmurně vypadá i vyhlídka do budoucna. Jak upozorňuje ekonom Petr Dufek, změna v tomto směru proběhne velmi rychle. Už v roce 2030 má být podle demografických předpokladů o 600 tisíc víc důchodců než dnes, zatímco lidí v produktivním věku bude o půl milionu méně.

Představy budoucích penzistů jsou navíc podle průzkumu přinejmenším zkreslené. Češi sní, že budou mít vyšší důchody, jenže toho moc nedělají. Už dnes se jejich představy rozcházejí se skutečností. Zatímco průměrný důchod dnes činí 11 400 korun, lidé si jako ideální částku představují v průměru 17 812 korun (v současných cenách). Čtyři z deseti respondentů by dokonce rádi každý měsíc dostávali více než 18 tisíc korun.

Vyšší mzda, vyšší propad

A na to státní důchod nevystačí prakticky nikomu, to nedostanou ani lidé s vysokými příjmy, protože důchodový systém je nastaven hodně rovnostářsky. Důchod nyní dosahuje v průměru zhruba 40 procent průměrné mzdy. To je o něco vyšší podíl než v Německu, ale naopak méně než v Rakousku, kde si důchodce přijde na víc než polovinu průměrné mzdy.

Lidi s vyššími příjmy však čeká výraznější propad, budou více odkázáni na vlastní úspory.

„Otázkou pak zůstává, jak kýžených příjmů ve stáří dosáhnout. Podle průzkumu významně investuje jen každý třetí ekonomicky aktivní Čech, o něco více lidí se snaží šetřit na současných výdajích,“říká šéf Swiss Life Select Pavel Manhalter.

Jedno je takřka jisté. Převážná většina Čechů se na důchod těší. A chtějí z práce „zmizet“, hned jak to půjde. Nejpozději hned po dosažení důchodového věku. Jen 16 procent lidí chce pracovat, dokud to bude možné. A z průzkumu také vyplývá, že nechuť zůstat v práci déle se bude spíše prohlubovat.

V penzi pracovat? Ani náhodou

„Dnešní třicátníci by do důchodu rádi zamířili ještě mnohem dříve než současní padesátníci a šedesátníci. Lze to vysvětlit tím, že současné nároky na pracovníky jsou mnohem vyšší, než to bylo dříve. Do budoucna to může demografickou krizi ještě prohloubit,“doplňuje Soukup.

Více než tři pětiny pracujících Čechů si plánují, že si budou v důchodu užívat svých koníčků. A téměř polovina oslovených chce v penzi více cestovat. Ve skutečnosti si však cestování užívá jen necelá třetina dnešních penzistů.

„Lidé, které důchod teprve čeká, si jej představují takřka stejně jako svůj současný život, jen bez pracovních povinností, a výrazně si jej tak idealizují. Ve skutečnosti se život seniorů mění více, než dopředu tuší,“vysvětluje Soukup.

Penzijní fondy proto nyní rozjíždějí kampaně, které mají přesvědčit mladé, aby se založením spoření příliš neotáleli. Stále totiž platí, že čím déle si člověk spoří, tím menší částku musí dávat stranou, aby dosáhl v důchodu na přiměřenou rentu.

U toho, kdo začal spořit až pár let před důchodem, představují většinu vyplacených prostředků jeho vlastní vložené peníze, zatímco u člověka, který si spoří od mládí, obvykle přinese nadpoloviční část zhodnocení.

„Mladí mají pocit, že se jich to netýká. Je to jako s předsevzetím chodit do fitka, neustále to odkládáme. Ale chceme mladým ukázat, že odchodem do penze život nekončí, že i v důchodu může být život aktivní,“říká ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Od letoška navíc existuje nová možnost založit spoření i pro děti, klidně už od kolébky. V prvním pololetí jich lidé uzavřeli osm tisíc.

„Dnešní třicátníci by do důchodu rádi zamířili mnohem dříve než současní padesátníci. Do budoucna to může demografickou krizi ještě prohloubit.“ Petr Soukup sociolog