Ruská pšenice dobývá svět. Pomáhají jí i sankce

MF DNES - - EKONOMIKA - František Strnad redaktor MF DNES

Pětadvacet let po pádu železné opony se Rusko vrací mezi přední exportéry klasu. Země až donedávna platila díky exportům ropy a zemního plynu především za energetickou velmoc. To se mění. Pšenice se za prvních sedm měsíců letošního roku na ruském exportu podílela 5,5 procenta.

„Vzhledem k našim přírodním podmínkám a klimatu jsme předurčeni k tomu být vývozce,“citovala americká agentura Bloomberg předsedu Ruské obilné unie Arkady Zlochevského. Země je tak na dobré cestě stát se největším producentem pšenice na světě. Tedy titulu, který naposledy držela za cara. Společně s měnícím se vnitřním trhem federace posiluje v dalších zemědělských odvětvích.

„Lidé začínají myslet na budoucnost,“uvedl Andrej Burdin, jehož farma se rozléhá na stepi poblíž Černého moře. O tom, že se ruské pšenici daří, svědčí i fakt, že své živobytí za poslední roky třikrát rozšířil.

Ruský farmářský pás, který se pne od Černého moře přes území kolem Volhy až na Sibiř, zažívá renesanci, kterou vede právě pšeničná produkce. Tu navíc žene oslabující domácí měna rubl, která za posledních několik let oproti americkému dolaru odepsala 45 procent své hodnoty. Na vině jsou protiruské sankce i nízká cena ropy, která se i přes letošní oživení oproti lepším včerejškům z roku 2014 pohybuje na méně než polovině ceny 118 dolarů za barel. Do zemědělství nyní investují lokální farmáři i milionářští magnáti.

Ruská pšenice díky tomu vytlačila ze sil americké zásoby obilí v Egyptě, největšího světového dovozce, a pevné zastoupení získává i na dalších trzích jako Nigérie, Bangladéš nebo Indonésie. Ruští vývozci pšenice za poslední desetiletí zažívají lepší časy, než je tomu o exportérů z konkurenčních obilných velmocí.

Zbytnělý apetit po ruské pšenici a rostoucí poptávka ze strany rozvíjejících se trhů tak dělá vrásky na čele nejen tradičním západním exportérům.

„Rusko bude jedním z hlavních vývozců ještě dlouho, zvláště přihlédneme-li k potenciálnímu navýšení produktivity,“uvedl hlavní manažer australské konzultační společnosti Market Check Tom Basnett. Pšenice z ruského farmářského pásu se navíc dobře uchytila i v oblasti jihovýchodní Asie, kde tradičně dominuje právě australský klas. Podle serveru The Australian vzroste podíl Rusů na klíčových asijských trzích do roku 2030 o 60 procent.

Ruská vláda zemědělský sektor štědře dotuje. Podnikatelům se daří i díky možnosti volného nákupu a prodeje půdy, ke kterému Kreml přistoupil před deseti lety. Přívětivější podnikatelské prostředí následně umožnilo investice do lepšího vybavení a umělých hnojiv, díky kterým se z kdysi neplodné půdy stala dobře prosperující pole.

Konkurenční manévry

Mnoho farmářů v Evropě a USA se na rostoucí ruskou produkci snaží reagovat nabídkou kvalitnějších obilných klasů. Mnoho z nich ale přistoupilo k omezení produkce.

Rusko má navíc značně omezené skladové kapacity, kvůli kterým musí úrodu rychle dostat na globální trhy, což ještě více stlačuje cenu této komodity. Metrák ruského obilí z oblasti Černého moře se na konci září prodával za 169 dolarů (asi 4 077 korun), nejméně za posledních šest let.

Rusko letos předhonilo USA coby druhého největšího exportéra pšenice a dělá si zálusk na prvenství, které zatím drží EU.

Foto: Profimedia.cz

Ruská pšenice do každé sýpky Sankce pomohly ruskému zemědělství, postupně se dere k titulu „sýpka světa“.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.