126. Velká pardubická

a naznačil, že v životě jsou důležitější věci: „Tak jsme spadli, no a co.“Nešťastný žokej postával před videostěnou a sledoval, jak si vedou ti šťastnější.

Faltejsek si vzpomněl na své triumfy start-cíl v sedle Orphee a už ve třetině Velké vodil pole. Tak zněl přece i pokyn trenérky Růžičkové. Přesto dočasně přepustil vedoucí pozici dravému Ter Millovi s Odložilem. „Honza se chytře přizpůsobil vývoji dostihu. Udělal to na 1 000 procent dobře a pošetřil Charm Lookovi síly. Je to prostě nejlepší žokej,“chválila trenérka.

Až v závěru se dopředu posouvali rovněž další dva favorité z Váňovy skupiny: Ange Guardian s mladým 25letým Kratochvílem a Zarif s velezkušeným Bartošem.

Faltejsek už znovu diktoval v čele tempo, jenže předposlední skok nevyšel Charm Lookovi ideálně. „Najednou jsem za sebou ucítil ostatní kluky. Ale co, hlavně nesmíte zpanikařit. Dal jsem Charm Looka dohromady a ten ukázal svoji sílu.“ (žokej Faltejsek, trenérka Růžičková, stáj Orling), (ž. Kratochvíl), (ž. Bartoš), (ž. Sovka), (ž. Kousek), 6. Ter Mill (Odložil). Čas: 9:42,86. Triumfovali se zdrcující převahou před Ange Guardienem.

Váňu stejně nejde dohonit...

„Vyhrál nejlepší kůň a hotovo,“ocenil Josef Váňa starší, pro nějž končil víkend druhým místem v prvním kole senátních voleb i druhou příčkou jeho svěřence ve Velké.

„Jestli se do Senátu dostanu, nebudou to se mnou mít lehký. Já jsem dost impulzivní,“varoval.

Do očí Martiny Růžičkové se tou dobou hrnuly slzy dojetí.

Stala se teprve druhou ženou trenérkou, jejíž kůň proběhl vítězně cílem Velké pardubické, po Lence Horákové, která v 90. letech třikrát dominovala s Peruánem.

Faltejsek má nyní na kontě čtyři jezdecké triumfy a dotáhl se v historické tabulce šampionů dostihu na druhou pozici. Sdílí ji společně s Václavem Chaloupkou a Peterem Gehmem.

Před ním ční Josef Váňa s osmi tituly.

Když Faltejsek vyhrával v sedle Orphee des Blins, vždy ujišťoval, že Váňův rekord je nedostižný. Poví to i nyní? Ano, jistě... „Váňu nejde dohonit,“přitakal. Růžičková se k němu naklonila a svádivě pronesla: „Já mám ve stáji ještě i brášku Charm Looka.“

Ovšem třiatřicetiletý Faltejsek trval na svém: „Abych dohnal Váňu, musel bych jezdit do šedesáti. Což asi neklapne.“

Jak se cítíte? „Nervy. Hrozný nervy,“říkala v padoku dopoledne před dostihem. Spala jste? Zakroutila hlavou. „Málo. Celý týden málo.“Martina Růžičková chystala do Velké pardubické tmavého hnědáka Charme Looka, dlouho největšího favorita. A toto vědomí z ní mocně odčerpávalo psychické síly.

Ve svém životě u koní, tak barvitém i urputném, se dávno naučila, že na naplnění snů se čeká. Než jí chlapi začnou věřit. Než potká muže svých snů. Než proběhne cílem Velké. V roce 1991 se o to coby jezdkyně pokusila poprvé a až o 23 let později, po oslavě 50. narozenin, se v sedle Rubína konečně dočkala.

Zvesela tehdy poskakovala cestou z dráhy, šťastná i dojatá, plačící i smějící se. „Euforie úžasná. Ted můžu umřít klidně,“říkala. Měla hned tolik dalších plánů. Jak bude pomáhat koním k důstojnějšímu životu. Jak prosadí natočení filmu o Latě Brandysové, jediné ženské vítězce Velké.

Na film musí čekat stále. Domlouvala se sice s producentem Boučkem, někdejším majitelem vítězné klisny Sixteen, jenže půjde o běh na dlouhou trať. „Musí na něj sehnat tak 80 milionů korun.“

O koně, které vždy tolik milovala, pečuje s Kateřinou Duškovou, majitelkou Charm Looka. „Paní Dušková je světice. Dělá pro ně naprosto všechno,“vyzdvihuje.

Letos se však před Růžičkovou zjevil ještě jiný koňský sen. Přišel náhle. Nečekaně. Dost se ho lekla. Vyhrát Velkou coby trenérka. Ta role byla pro ni svazující. Puntičkářsky začala v okolí Charm Looka kontrolovat vše možné i nemožné. „Jako si na vojně střihají metr, já odečítala každý další den, co jsme vydrželi bez zranění.“

Půl hodiny před Velkou stála v kožené bundě, bílé šále a černé sukni v padoku a její povinný úsměv protkaly napjaté rysy ve tváři. Objala se s Josefem Váňou starším, svým idolem. „Tahle role je daleko těžší než být jezdkyní,“doznala.

Když musela v roce 2014 před startem ve Velké zhubnout o 14 kil, připadalo jí to snazší. „Pak mi to aspoň slušelo. Teď jsem vynervovaná, strhaná a týden je mi špatně.“

A pak vyhráli. „Já tomu nemohu uvěřit!“neustále opakovala. Některé sny se plní i rychle. A zároveň vytvářejí další. „Kdyby to za rok dopadlo stejně, tak ať je mi klidně zase špatně.“