Český student si může dovolit jen šest Big Maců denně

Radka Hrdinová reportérka MF DNES

Kdyby se průměrný český student rozhodl, že celý svůj měsíční příjem utratí u McDonald’s za hamburgery Big Mac, mohl by si jich dopřát 181. Míň už by jich v Evropě pořídil jen kolega z Maďarska

Kupní sílu evropských studentů podle populárního Big Mac indexu porovnávalo mezinárodní šetření Eurostudent. Big Mac index se pro srovnávání kupní síly používá už od 80. let. Využívá toho, že ve všech zemích na světě je tento fastfoodový produkt stejný.

Dvaapůlkrát více Big Maců než v Česku si naopak mohou měsíčně dovolit vysokoškoláci v Norsku, ve Švédsku a Švýcarsku. Čeští vysokoškoláci mají k jejich příjmům hodně daleko, i když patří mezi svými evropskými vrstevníky k nejpracovitějším. Vydělává si téměř 70 procent z nich, více zaměstnaných studentů má už jen Irsko, Nizozemsko a Estonsko.

Závislí na práci...

Čeští studenti vydělávají, protože musí. Jsou totiž na příjmech ze zaměstnání závislejší než většina ostatních studujících Evropanů.

Méně peněz než většina ostatních dostávají od rodičů, a to zvlášť když nebydlí doma. Kapesné tvoří u těchto mladých lidí v průměru 33 procent jejich příjmů, evropský průměr je 47 procent.

Jak jsou na tom jejich sousedé? Slovenští rodiče jsou vstřícnější, z jejich peněženek pochází 56 procent

týdně stráví v průměru v zaměstnání student, který nebydlí u rodičů. příjmů jejich dětí. Poláci naopak tlačí své děti k samostatnosti podobně jako Češi, jejich příspěvky nedosahují ani 30 procent jejich příjmů.

... a školu nestíhají

Jenže Češi mají na rozdíl od nich jednu nevýhodu. Tou je prakticky neexistující finanční podpora pro vysokoškolské studenty. Půjčky nebo granty tvoří jediné procento příjmů českých vysokoškoláků, nejméně v Evropě. I kdyby si člověk na studium půjčit chtěl, nemá jak. Stát studentské půjčky nepodporuje a ani o jejich zavedení neuvažuje.

„Podpora je jen nepřímá, prostřednictvím daňových úlev rodičům,“říká Daniel Münich z výzkumného centra CERGE-EI při Univerzitě Karlově. To je pak tlačí k tomu, aby při studiu pracovali.

„Není to jediný a nejdůležitější z důvodů, ale přispívá to k vysokému počtu studentů, kteří si studium prodlužují nebo ho vůbec nedokončí,“upozorňuje Münich. Nedostuduje každý druhý student bakalářských oborů, na technických oborech jsou to tři studenti ze čtyř.

Šetření Eurostudent jeho úvahy potvrzuje. Pracují-li studenti více než 15 hodin týdně, standardní výuku už zpravidla nezvládají. Čeští studenti, kteří nebydlí doma, přitom v průměru pracují 16 hodin týdně.

Přesto jsou, co se týče financí, optimisté. Na to, že mají vážný problém se při studiu uživit, si stěžují jen čtyři procenta z nich. Skoro 60 procent ve financích problém nevidí, pozitivnější jsou už jen Italové a Němci.