Nobelisté pomáhají s nástrahami v podobě smluv
Podmínky pro uzavírání havarijního pojištění, privatizace veřejných služeb či finanční ohodnocení vysokých manažerů. Tím vším se zabývají letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Fin Bengt Holmström a Brit Oliver Hart.
Dvojice ekonomů obdrží zlatou Nobelovu medaili za svůj příspěvek k teorii kontraktů, tedy způsobům, jimiž lidé uzavírají vzájemné smlouvy. Předmětem jejich bádání je dopídit se k tomu, jak mohou jednotliví účastníci při uzavírání kontraktů dospět k co nejvhodnějšímu řešení pro všechny strany.
Jména dvou nobelistů, kteří si mezi sebe rozdělí finanční odměnu osm milionů švédských korun (22,4 milionu korun), oznámila Královská švédská akademie věd včera před polednem.
Holmström a Hart podle akademie vytvořili nové teoretické nástroje, které slouží k lepšímu pochopení kontraktů v ekonomice a v životě a umožňují vyhnout se nástrahám v podobě smlouvy.
„Jejich výzkum nachází uplatnění v každodenním životě všude tam, kde se jedná o optimální nastavení motivací mezi jednotlivými smluvními stranami, jako například u kupních smluv, smluv o půjčkách, hypotečních úvěrech nebo u zaměstnaneckých smluv,“uvedl pro MF DNES Michal Kejak, ředitel CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.
Střet s realitou
Teorii kontraktů lze uplatnit například při uzavírání havarijního pojištění. V ideálním světě by při autonehodě, kterou nezavinil lidský faktor, pojišťovna uhradila vzniklou škodu v plné míře. Naopak v případě, kdy za nehodu může nezodpovědné jednání řidiče, by pojišťovna neplatila nic.
V realitě ale takové situace nenastávají, respektive je kvůli mnoha okolnostem nejsme schopni předpovídat. Pojišťovna a její klient tudíž musí sjednat takovou smlouvu, která vyváží extrémy. Nástroje, s nimiž Bengt Holmström a Oliver Hart v rámci svých prací přišli, fungují jako podpůrné pilíře pro obdobné kontrakty.
Dalším příkladem využití objevů dvou letošních nobelistů může být vyhodnocování efektivnosti služeb ze strany veřejného sektoru. Stát, který chce poskytovat nějaké služby, jako je zdravotní péče nebo vzdělání, se často rozhoduje, zda k tomu použije veřejný, nebo soukromý sektor.
Výhodnost dodávky služeb totiž významně závisí na míře konkurence v daném privátním sektoru. „Při vysoké konkurenci je soukromé vlastnictví výhodnější, při nízké konkurenci potom veřejné,“vysvětluje Kejak.
Jak nastavit plat manažera
Holmströmova práce přispěla také k určování výše odměn zaměstnanců a vysoce placených manažerů. Podle ní totiž nemají být ohodnocováni jenom na základě hospodářských výsledků firmy. Holmström tvrdí, že odměny musí brát v potaz i vnější faktory, které vedení podniku nemůže ovlivnit, například jak se daří celému segmentu, ve kterém společnost podniká. Podle akademie tím lze předejít ohodnocování či trestání manažerů za výsledky, ke kterým vedla šťastná či nešťastná náhoda.
Hartovou myšlenkou je, že i základní kontrakt v sobě musí mít zaneseno, kdo bude mít v případě, že smluvní strany spolu nesouhlasí, poslední slovo. Budoucí okolnosti smluvního vztahu jsou totiž nejisté.
Sedmašedesátiletý Holmström se narodil ve Finsku a dnes žije ve Spojených státech, kde působí na Massachusettském technologickém institutu. Kromě teorie kontraktu je znám i díky práci na teorii základního agenta, která vyhodnocuje situace, při nichž chybí dostatek vstupních informací.
Osmašedesátiletý Brit s americkým občanstvím Oliver Hart působí od roku 1993 na Harvardu. Je považován za experta na teorii kontraktu, teorii firem, korporátních financí a zákonů ekonomie.
Jeho výzkum se soustředí na to, jakou roli hraje při řízení velkých společností jejich vlastnická struktura a smluvní vztahy. Hart byl v minulosti vládním expertem v několika soudních sporech, které vedly Spojené státy s různými korporacemi.
„Jednou možná pochopíme, proč se naši předci vraždili, místo aby se milovali.“Oliver Hart, ekonom