Voda pro rok 2070

Zjištění MF DNES Strategicky důležitý zdroj pitné vody Želivka potřebuje opravu. Potrvá tři roky.

MF DNES - - Z DOMOVA - Pavel Švec reportér MF DNES

Lidé z Prahy, Benešova, Vlašimi, Humpolce, Pelhřimova, Pacova a dalších českých měst pijí vodu, která přiteče do nádrže Švihov na řece Želivce. Největší vodárenská nádrž v Česku, ale i ve střední Evropě, zásobuje zhruba sedminu obyvatel republiky. Je tudíž pro stát absolutně klíčová.

Od roku 1972, kdy byla spuštěna první část areálu vyrábějící z „jezerní“vody vodu pitnou, neprošla zásadní modernizací. Až teď.

Během následujících tří let se opraví a obnoví celý stávající areál, navíc by se již příští rok měla začít stavět zcela nová gigantická hala.

Pesticidy zachytí uhlí

V moderní hale bude šestnáct filtrů, které z vody dokážou efektivněji „vypreparovat“zbytky rozpuštěných pesticidů, léčiv, hormonů a dalších chemických látek obsažených například v pracích prášcích. Ty dnes přes technologie standardně projdou. Ač tedy samozřejmě v tak malém množství, že zdraví člověka přímo neohrozí.

Hygienici však upozorňují, že zdravotní rizika přece jen existují v případě, že dotyčný vodu pije pravidelně desítky let. „Nově bude voda protékat otevřenými filtry s granulovaným aktivním uhlím. To bude poslední bariéra, která dokáže tyto látky z vody takříkajíc vychytat, než bude voda nachlorována a poslána do Prahy a mnoha dalších měst. Minimálně dvě generace tak budou mít jistotu, že jim z kohoutku poteče ta nejkvalitnější pitná voda,“vysvětluje Vladislav Černý, generální ředitel společnosti Želivská provozní. Pak zřejmě bude nutné areál opět opravit.

Mimochodem, stejná technologie využívající aktivní uhlí již dnes funguje například ve vodárnách zásobujících Plzeň a jižní Čechy.

Pryč musí tuny „odpadu“

Voda z Želivky je velmi kvalitní už dnes, stávající úpravna naprostou většinu škodlivých látek zachytí. Nynější technologie však nedokáže zcela zabránit, aby malé koncentrace filtry přece jen neprošly.

Hygienických norem, které musí pitná voda splňovat, je stále více a jsou stále přísnější. Nejenom Želivka tak dnes musí splňovat zhruba 75 ukazatelů kvality.

Oproti nádržím v horských oblastech má však nevýhodu v tom, že leží v oblasti, kde se intenzivně zemědělsky hospodaří. Po deštích se do ní z polí dostávají i zbytky pesticidů, které zemědělci využívají na hubení plísní, hmyzu či plevelů. Odhadem je to například až 12 tun fosforu za rok.

Další „tuny odpadu“přitečou z komunálních čističek, které některé látky nedokážou odstranit samy.

Čtyřicet kilometrů dlouhé jezero rozkládající se na pomezí Středočeského kraje a severozápadní části Vysočiny je tak obrovskou zásobárnou vody, že by i po dva roky absolutního sucha dokázalo pokrýt dnešní spotřebu. A ta je opravdu velká. Více než 200 tisíc kubíků pitné vody za den, neuvěřitelných 75 milionů za rok. To je 75 miliard litrů.

Želivka těží ze své velikosti

Na druhou stranu má nádrž Švihov (neformálně Želivka) výhodu právě ve své velikosti. Dokáže se účinněji vypořádat s mnoha typy znečištění sama, a to přirozenými procesy. Ostatně právě proto je surová voda z jezera sama o sobě kvalitní. Ovšem právě třeba o pesticidy se již musí postarat lidé a jejich vynálezy.

„Ano, voda z Želivky je už teď kvalitní, v budoucnu by však měla být úplně, úplně skvělá. Novou technologií se podaří odbourat i ty zbytky látek, které se standardním způsobem neodstraní,“potvrzuje Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze.

„Předpokládá se, že stavební povolení by mělo být vydáno v polovině příštího roku. Aktuálně se dokončuje dokumentace pro územní rozhodnutí. Hotovo by pak mělo být v lednu 2021,“doplňuje Rieder.

Kohoutky nevyschnou

Podle Vladislava Černého se lidé nemusí obávat, že by jim během tří let rozsáhlých prací kohoutky vyschly. Současná želivská úpravna je postavena tak, že ji lze provozovat jako dvě rovnocenné linky. „Budeme se pochopitelně snažit, aby žádný výpadek nenastal. Navíc budeme mít k dispozici právě tu novou halu, kterou postavíme jako první. Nějakou odstávku si ostatně ani nemůžeme dovolit. Želivku totiž nelze plnohodnotně nahradit. Vodárny v Káraném a pražském Podolí nedokážou spotřebu Prahy pokrýt,“vysvětluje.

Rozdíl v kvalitě vody, kterou Pražané či Středočeši ochutnají poprvé v roce 2021, zřejmě svými smysly nepoznají. Nicméně laboratorní testy jednoznačně prokážou, že nechtěných látek, které v ní dnes jsou – i když pod limity nebo na jejich hraně – bude méně.

Foto: Petr Lemberk, MAFRA

Zásobárna pro Prahu Vodní dílo Švihov (neformálně Želivka) je na seznamu strategicky významných objektů.

Foto: Petr Topič, MAFRA

Kolos Úpravna na Želivce vyrobí více než 200 tisíc kubíků pitné vody za jediný den, zhruba 75 milionů kubíků za rok.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.